Praha bez lososů

1888: Minuly jarní měsíce letošní, ve kterých jiná léta Pražané pochutnávali si na vltavském lososu, královské té rybě, po které letos není téměř stopy, tak že labužníci, kteří neradi lososa postrádají, platiti musí za kilogr. rýnského lososa 4 zl. Příčinou této nehody není snad nedostatek lososů v řece, nýbrž vysoký stav vody činí chytání sítí a hrazení na jezech nemožným. Vltava i Labe stály téměř neustále bezmála 1 metr nad normálem, a protože ležely koncem dubna v Šumavě místy ještě spousty sněhu, dodržoval stav tento ještě v květnu, jen znenáhla klesaje. První tah vltavských lososů unikl proto jistě již do hořejší Vltavy a má volnou cestu v Otavě přes Horažďovice a Sušici do potoků šumavských. Věc ta měla by též svou dobrou stránku, neboť dostanou se tak nejsilnější lososi na místa, kde se na podzim vytříti mají, avšak není to mnoho platno, neboť nepožívají náležité ochrany, aniť od Šumavy dolů chytají rybáři a pytláci co a kde mohou. […] Z té příčiny je návrh s mnohých stran činěný, aby se ku posilnění plemene lososů vltavských od chytání jich po tři leta upustilo, dosud nevčasný. Takový radikální experiment bude na čase, až dle návrhu dra Friče bude na Otavě od Horažďovic vzhůru až k pramenům právo rybářské na účet země vykoupeno, a tato čásť přítoků Vltavy přísně střežena, aby se tu mohli lososi na podzim tiše vytříti a položiti tak základ k budoucím generacím. Též chytání strdlic, t. j. mladých losůsků, musilo by mnohem rozhodněji býti zabraňováno. Až věci tak daleko dospějí, budeme i my za to se přimlouvati, aby chytání na pražské lososnici na tři leta se zastavilo.

a. (Vesmír 17, 190, 16/1888)

2018: Pod anonymní zkratkou „a.“ se nejspíše skrývá (v textu zmiňovaný) Antonín Frič, který v té době Vesmír vydával, o záchranu lososů se aktivně pokoušel a v roce 1893 vydal studii Losos labský. Lososi z českých vod mizeli už během 19. století, především kvůli intenzivnímu lovu a stavbě vodních děl, které jim komplikovaly migraci. Dramatický dopad měla především stavba zdymadla Střekov (1924–1936). Ještě koncem 19. století rybáři lovili lososy v Sušici, z Labe je poslední úlovek doložen z roku 1948 (u Lovosic).

Do povodí Labe se losos začal vracet až v davadesátých letech dvacátého století. V roce 1998 spustil Český rybářský svaz ve spolupráci s německými partnery reintrodukční program, k němuž se později přidala i správa Národního parku České Švýcarsko. Na jaře vypouštějí do řeky Kamenice lososí plůdek, na podzim odrostlejší rybky (8–10 cm). Nejnověji se některé jikry líhnou v inkubačních schránkách přímo v Kamenici a jejích přítocích. Od roku 2002 se lososi do Kamenice Labem pravidelně vracejí, populace však stále není stabilní.

Dále proti proudu Labe to mají ještě těžší. U Střekova sice od roku 2002 funguje nový rybí přechod, pro lososy je však prostupný jen částečně. Jejich návrat do Prahy je zatím v nedohlednu, o migraci dále proti proudu přes vltavskou kaskádu ani nemluvě.