i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Biologická kontrola nemocí rostlin

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 376, 2018/6

Mezi rostlinami, mikroorganismy a živočichy existují vzájemné vztahy. Většina organismů ke své obživě a vývoji využívá vztah antagonistický. Organismy bez možnosti pohybu (např. rostliny) využívá jako úkryt a zdroj potravy řada parazitů – např. viry, bakterie, fytopatogenní houby a hmyz. V napadených rostlinách spouštějí abnormální fyziologický proces, jenž narušuje jejich strukturu, růst, funkci a jiné aktivity. Nicméně rozvoj choroby je spíše výjimkou než pravidlem, a to v důsledku vysoce účinných, koordinovaných systémů pasivní a aktivní obrany.

V poslední době přibývají důkazy, že obranné systémy rostlin jsou přinejmenším tak komplexní, jako u obratlovců. Imunitní systém savců umí specificky rozpoznat každou tělu nevlastní sloučeninu. Na rozdíl od živočichů však rostliny nemají oběhovou soustavu ani žádné cirkulující buňky a tudíž nemohou spoléhat na specializovaný imunitní systém. Rozlišit patogeny proto musí umět každá rostlinná buňka. Musí být schopna systematické koordinované obrany. Rostliny nedokážou tak efektivně poznat patogenní mikroorganismy ani zastavit jejich růst. Mají však nespecifickou paměť na patogeny, která je systémová a může trvat několik týdnů. Mohou se také přizpůsobit vnějším změnám s využitím řady přirozených nebo uměle vyvolaných biochemických a molekulárních mechanismů. Ty se projevují dlouhodobými i krátkodobými reakcemi na bezprostřední změny.

Většina druhů hub žije na rozkládajícím se mrtvém rostlinném nebo živočišném materiálu a uspokojuje tím svoji potřebu organických živin. Jen menšina dokáže kolonizovat žijící rostliny a vyvolat u nich nemoc. Právě tyto druhy našly způsob, jak čelit účinnému obrannému mechanismu rostliny. Dovedou přizpůsobit svou infekční strategii změnám ve svém hostiteli.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí, Botanika

O autorovi

Lubomír Věchet

Ing. Lubomír Věchet, CSc., (*1944) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně (dnes Mendelova Univerzita). Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., se zabývá chorobami pšenice a to padlím travním (Blumeria graminis f. sp. tritici) a závažnou chorobou braničnatkou pšeničnou (Mycosphaerella graminicola), která napadá další plodiny, zejména banánovník, a působí celosvětově významné ztráty. Řeší problematiku indukované (vzbuzené) rezistence pšenice k padlí travnímu pomocí biologických přípravků rostlinného a živočišného původu.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...