Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Příroda hojí své rány

 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 251, 2018/4

1948: Těžká léta válečná zanechala stopy nejen v životě lidí, ale znatelné jsou jimi způsobené jizvy na naší přírodě. Vykácené a vypálené lesy, zničená pole, zaminované louky a pastviny, rozstřílené skály, statisíce hlubokých jam po detonacích bomb nejrůznějších vah – vše to značí cestu, kudy se ubírala zhoubná válka. Domy se opravují, staví se nové mosty a rozbořené silnice a železnice, avšak ani příroda nezahálí: i ona zaceluje své těžké rány, snaží se obnoviti válkou porušenou rovnováhu svého života.

Za necelé dva roky po bombardování – např. ve Vitorazsku, v nejjižnějším koutu Čech – jámy po bombách naplněné vodou a zarostlé bohatým porostem bahenních rostlin, mnohdy dokonce již v prvním roce svého vzniku vykazovaly tyto umělé tůňky a tůně bohatou floru i faunu. Je to pro botanika, entomologa i zoologa vděčné působiště!

Zd. Klůz. (Vesmír 26, 171, 1948/8)

2018: Příroda hojí své rány, praví dobový titulek, ale člověk by je měl čas od času opět Příroda hojí své rány obnovit, dodáváme dnes. Akorát kvůli tomu není nutné rozpoutávat další světovou válku. Úplně stačí pustit na vhodná místa čtyřkolky, vypálit stráň, strhnout půdní pokryv, vykácet nálety… Až ve druhé polovině 20. století ekologové a ochránci přírody plně docenili význam disturbancí, které pomáhají udržovat biotopy jinak odsouzené k zániku. Mnohé nastávají přirozeně: požáry zapálené bleskem, záplavy, vichřice… Omezují či likvidují populace druhů, které by jinak převládly, umožňují existenci organismů vázaných na časná sukcesní stadia, vytvářejí volné plochy pro kolonizaci a mozaikovité prostředí s vyšší biologickou rozmanitostí. Člověk ale po tisíciletí spoluvytváří ráz krajiny a musí občas zasáhnout i do samovolných obnovných procesů. Válka přinesla obrovský zásah, který se později v menším měřítku opakoval ve vojenských újezdech. Nemá-li zmizet bezlesí udržované vojenskou technikou, periodické tůně v kráterech a další specifická stanoviště, je třeba si občas „zahrát na vojáčky“. Jako ve známé přírodní památce Na Plachtě u Hradce Králové, kterou ochránci přírody sem tam rozjezdí tankem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....