Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Pocházejí savci z nočních předků?

 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 197, 2018/4

Většina dnešních savců, včetně druhů s denní aktivitou, disponuje smyslovými adaptacemi k nočnímu způsobu života, o kterých se předpokládá, že jsou dědictvím „noční fáze“ v savčí evoluci. Příběh o drobných savcích, kteří se skrývají v nočních stínech před vládnoucími dinosaury a po desítky milionů let vyčkávají na svou příležitost, je zažitým evolučním narativem. Přímých důkazů existence noční fáze je však poskrovnu. Fragmentární fosilie druhohorních savců nám toho o jejich způsobu života mnoho neřeknou. Z kraniální morfologie, například z velikosti očnic, není možné jednoduše odvodit, jestli byl tvor denní (diurnální), nebo noční (nokturnální). Navíc kraniální morfologie bezmála všech dnešních savců, ať už denních či nočních, vykazuje adaptace k nočnímu způsobu života. Adaptace k dennímu způsobu života spočívají spíše v „měkké“ anatomii.

Ke slovu se tak dostává fylogenetická rekonstrukce ancestrálních stavů, důležitý nástroj pro testování evolučních narativů. Roi Maor z univerzity v Tel Avivu a jeho kolegové shromáždili údaje o diurnalitě a nokturnalitě 2415 druhů dnešních savců. Tyto údaje poté konfrontovali s fylogenezí těchto druhů, což jim umožnilo rekonstruovat způsob života jejich vymřelých předků.

Výsledky jejich analýzy ukázaly, že druhohorní savci byli noční tvorové a k denní aktivitě začali postupně přecházet až ve spodních třetihorách, krátce po vymření dinosaurů. První z nich byli nejspíše katamerální (aktivní ve dne i v noci). První skupinou savců s exkluzivně denní aktivitou byly opice (infrařád Simiiformes) před 52–33 miliony lety. Jedna skupina opic – jihoamerické mirikiny – se později vrátila k nočnímu způsobu života.

Maor R. et al., Nature ecology & evolution, DOI: 10.1038/s41559-017-0366-5

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné