Kdo dřív přijde, ten se rozmnoží

Samčí závod s časem, který není dobré podcenit

Zplodit co nejvíc potomků schopných se dožít dospělosti, to je hlavním posláním jedince u většiny druhů (výjimkou je například sociální hmyz). Větší rozdíly v reprodukčním úspěchu obvykle můžeme pozorovat mezi samci, protože nejsou limitovaní množstvím pohlavních produktů a mnohdy je v plození příliš neomezuje ani starost o potomstvo. Samci také obvykle soutěží o přízeň samic, a tak do námluv vkládají spoustu energie. Důvody, proč samci investují více do námluv, se však u různých druhů liší.

Kde se snaží samice

Podívejme se nejprve na druhy, kde je tomu právě naopak. U mořských jehel se o potomstvo stará samec – ukládá do vaku jikry a pečuje o ně až do jejich vylíhnutí. Kvalita a velikost samce je proto v tomto rozmnožovacím systému velice důležitá a samice soutěží o nejzdatnější jedince.

Samci jsou nadmíru ceněni i v prostředí břehů toků a jezer, kde hnízdí například pisík americký. Úkolem samce pisíka je péče o hnízdo, ve kterém může sedět nanejvýš na čtyrech vejcích. Oproti tomu samice může v průběhu sezony snášet vajíčka opakovaně až do čtyř různých hnízd, a tak potenciálně za sezonu vyprodukuje více potomků než samec. Kvůli této nerovnosti jsou to opět samice, které soutěží o přízeň samců.

Poměr pohlaví rozmnožujících se jedinců rovněž rozhoduje o tom, které pohlaví se bude dvořit a které se nechá dobývat. Například u drobné rybky hlaváče žlutavého se běžně samci ucházejí o samice. Pokud se ale poměr pohlaví rozmnožujících se hlaváčů výrazně přikloní na stranu samic, samci se v podmínkách přebytku (samice převažují nad samci) začnou chovat pasivně a samice naopak začnou soutěžit o jejich přízeň. Všechny výše zmíněné situace jsou ale v živočišné říši spíše výjimkou, většina samců se musí snažit při námluvách ze všech sil.

Kdo tu bude dřív?

U druhů shromažďujících se za účelem rozmnožování jsou samci často dochvilnější než samice. Pokud byste na Aljašce pozorovali pacifické lososy (např. losos nerka) táhnoucí řekou do výše položených trdlišť, zjistili byste, že na začátku jsou řeky plné samců a teprve postupně se poměr pohlaví vyrovnává. Přijde-li vám tato lokalita k pozorování příliš riskantní kvůli medvědům grizzly, můžete místo lososů sledovat například námluvy tropické žáby listovnice červenooké s obdobnými závěry. Toto chování (odborně protandrie – nejdříve samec, pak samice) však lze zaznamenat i v našich podmínkách, a to hned u vícero druhů, jako jsou žáby (skokani nebo ropuchy), ptáci (tetřev hlušec), ryby (např. střevle potoční, cejn velký). U mnoha organismů však tato strategie není na první pohled patrná, zejména pokud jedinci postrádají sekundární pohlavní znaky.