Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Smraďoch nepřestává udivovat

Sirovodík vstupuje do světa fyziky
 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 74, 2018/2

Objev supravodivosti před více než sto lety spustil soutěž v hledání materiálu s co nejvyšší teplotou přechodu do supravodivého stavu. V roce 2015 v této disciplíně zvítězil na první pohled málo pravděpodobný rekordman: sirovodík, plyn nevalné pověsti díky své jedovatosti a poněkud stigmatizující vůni.

Připomeňme, co máme na mysli supravodivostí. Elektrický odpor většiny materiálů se snižuje s teplotou, pro normální vodiče má ale pořád konečnou hodnotu i při hodně nízkých teplotách. V roce 1908 Holanďan Heike Kamerlingh Onnes zkapalnil helium, což mu otevřelo cestu k měření všeho možného při extrémně nízkých teplotách. V roce 1911 změřil elektrický odpor rtuti a s překvapením zjistil, že při teplotě 4,2 K klesl odpor na neměřitelnou hodnotu. Fenomén supravodivosti byl na světě a s ním okamžitý a obrovský zájem.

Vedení proudu supravodivými dráty by ušetřilo náklady, v supravodivých drátech je možné generovat gigantická magnetická pole, díky čemuž můžeme třeba v medicíně zobrazovat lidské tělo neinvazivně a přesně magnetickou rezonancí.

Teplota přechodu do supravodivého stavu je u většiny kovů příliš nízká, než aby bylo použití supravodičů ekonomicky zajímavé, z čistých kovů je teplota přechodu celkem vysoká pro olovo (7,2 K). Zkoušelo se ledacos, ale teplota stoupala jenom pomalu, v osmdesátých letech se dostala těsně nad 20 K.

V roce 1986 se ale objevil zcela nový druh supravodičů založených na keramických materiálech na bázi mědi, barya a lanthanoidů. Keramika (jako třeba květináč) za normálních teplot proud vůbec nevede, ale nové materiály se stávají supravodivými při teplotách kolem 120 K, a supravodivost si tak můžeme užívat i po ochlazení poměrně levným kapalným dusíkem (77 K).

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Petr Slavíček

Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., (*1976) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu fyzikální chemie VŠCHT v Praze a v Ústavu fyzikální chemie AV ČR, v. v. i., se zabývá teoretickou chemií, radiační chemií a fotochemií.
Slavíček Petr

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné