Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Smraďoch nepřestává udivovat

Sirovodík vstupuje do světa fyziky
 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 74, 2018/2

Objev supravodivosti před více než sto lety spustil soutěž v hledání materiálu s co nejvyšší teplotou přechodu do supravodivého stavu. V roce 2015 v této disciplíně zvítězil na první pohled málo pravděpodobný rekordman: sirovodík, plyn nevalné pověsti díky své jedovatosti a poněkud stigmatizující vůni.

Připomeňme, co máme na mysli supravodivostí. Elektrický odpor většiny materiálů se snižuje s teplotou, pro normální vodiče má ale pořád konečnou hodnotu i při hodně nízkých teplotách. V roce 1908 Holanďan Heike Kamerlingh Onnes zkapalnil helium, což mu otevřelo cestu k měření všeho možného při extrémně nízkých teplotách. V roce 1911 změřil elektrický odpor rtuti a s překvapením zjistil, že při teplotě 4,2 K klesl odpor na neměřitelnou hodnotu. Fenomén supravodivosti byl na světě a s ním okamžitý a obrovský zájem.

Vedení proudu supravodivými dráty by ušetřilo náklady, v supravodivých drátech je možné generovat gigantická magnetická pole, díky čemuž můžeme třeba v medicíně zobrazovat lidské tělo neinvazivně a přesně magnetickou rezonancí.

Teplota přechodu do supravodivého stavu je u většiny kovů příliš nízká, než aby bylo použití supravodičů ekonomicky zajímavé, z čistých kovů je teplota přechodu celkem vysoká pro olovo (7,2 K). Zkoušelo se ledacos, ale teplota stoupala jenom pomalu, v osmdesátých letech se dostala těsně nad 20 K.

V roce 1986 se ale objevil zcela nový druh supravodičů založených na keramických materiálech na bázi mědi, barya a lanthanoidů. Keramika (jako třeba květináč) za normálních teplot proud vůbec nevede, ale nové materiály se stávají supravodivými při teplotách kolem 120 K, a supravodivost si tak můžeme užívat i po ochlazení poměrně levným kapalným dusíkem (77 K).

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Petr Slavíček

Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., (*1976) vystudoval PřF UK v Praze. V Ústavu fyzikální chemie VŠCHT v Praze se zabývá teoretickou chemií, radiační chemií a fotochemií. Od r. 2007 je členem redakční rady Vesmíru. S Ivonou Malijevskou napsal knihu „Záhady, klíče, zajímavosti očima fyzikální chemie“ (2013). Roku 2016 dostal cenu Neuron. Od r. 2017 je členem Učené společnosti ČR.
Slavíček Petr

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...