i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Americký volební poločas

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 724, 2018/12

Volební chování koreluje s osobnostními rysy. Liberálové bývají otevřenější, konzervativci trochu svědomitější, v současné vlně populistické politiky strachu se ale dostává do popředí dimenze stability vs. lability osobnosti. Mediální prostředí navíc klade vyšší nároky na inteligenci voličů. Volby ovšem neodrážejí jen psychologii voličů, ale i politickou kulturu národa.

Amerika šla letos k neprezidentským, tzv. poločasovým (midterm) volbám. Pokud se nám někdy zdá naše vlast politicky rozpolcená na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu, co by měli teprve říkat Američané. Tam je kulturní rozdíl ještě hmatatelnější, někdy se dokonce mluví o kulturní válce. Republikáni se posmívají vytříbenému vkusu, ekologickému chování a přehnané péči o zdraví progresivních demokratů (přezdívají jim „chardonnay sipping, prius driving, birkenstock wearing democrats“); liberálové zase odmítají vidět přednosti zemitých krajanů ze srdce (heartland) Ameriky a poukazují na to, že se konzervativní republikáni křečovitě drží Bible, pistolí a nesnášenlivosti vůči lidem, kteří se od nich liší; žijí prý v nezajímavých státech, vhodných jen k přeletu („fly-over states“). Problémem je, že i ty přelétávané státy, třeba Wyoming s půl milionem obyvatel, mají dva senátory, přesně tolik, jako má čtyřicetimilionová Kalifornie. Nejmenší státy by vzhledem k počtu obyvatel měly mít pro volební kolegium jen jeden hlas, disponují ale hlasy třemi. Tak má hlas voliče z Wyomingu stejnou váhu jako hlasy čtyř Kaliforňanů. Američtí otcové zakladatelé do ústavy zabudovali nerovnost hlasů a silnou konzervativní brzdu. Jejich potomci pak mohou jen litovat, když je prezidentem zvolen někdo, koho si většina voličů vůbec nepřála (G. W. Bush v r. 2000 a D. Trump v r. 2016). Teoreticky může duel o prezidentský úřad vyhrát i kandidát, pro kterého hlasovalo necelých 22 % voličů!1) 

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Martina Klicperová-Baker

PhDr. Martina Klicperová-Baker, CSc., (*1956) je vědeckou pracovnicí Psychologického ústavu AV ČR a spolupracuje se Státní univerzitou v San Diegu. Zabývá se psychologií demokracie. Je mj. autorkou publikace Czech–american Relations: Shared history, compatibility of atittudes and the importance of democracy.
Klicperová-Baker Martina

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.