i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Americký volební poločas

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 724, 2018/12

Volební chování koreluje s osobnostními rysy. Liberálové bývají otevřenější, konzervativci trochu svědomitější, v současné vlně populistické politiky strachu se ale dostává do popředí dimenze stability vs. lability osobnosti. Mediální prostředí navíc klade vyšší nároky na inteligenci voličů. Volby ovšem neodrážejí jen psychologii voličů, ale i politickou kulturu národa.

Amerika šla letos k neprezidentským, tzv. poločasovým (midterm) volbám. Pokud se nám někdy zdá naše vlast politicky rozpolcená na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu, co by měli teprve říkat Američané. Tam je kulturní rozdíl ještě hmatatelnější, někdy se dokonce mluví o kulturní válce. Republikáni se posmívají vytříbenému vkusu, ekologickému chování a přehnané péči o zdraví progresivních demokratů (přezdívají jim „chardonnay sipping, prius driving, birkenstock wearing democrats“); liberálové zase odmítají vidět přednosti zemitých krajanů ze srdce (heartland) Ameriky a poukazují na to, že se konzervativní republikáni křečovitě drží Bible, pistolí a nesnášenlivosti vůči lidem, kteří se od nich liší; žijí prý v nezajímavých státech, vhodných jen k přeletu („fly-over states“). Problémem je, že i ty přelétávané státy, třeba Wyoming s půl milionem obyvatel, mají dva senátory, přesně tolik, jako má čtyřicetimilionová Kalifornie. Nejmenší státy by vzhledem k počtu obyvatel měly mít pro volební kolegium jen jeden hlas, disponují ale hlasy třemi. Tak má hlas voliče z Wyomingu stejnou váhu jako hlasy čtyř Kaliforňanů. Američtí otcové zakladatelé do ústavy zabudovali nerovnost hlasů a silnou konzervativní brzdu. Jejich potomci pak mohou jen litovat, když je prezidentem zvolen někdo, koho si většina voličů vůbec nepřála (G. W. Bush v r. 2000 a D. Trump v r. 2016). Teoreticky může duel o prezidentský úřad vyhrát i kandidát, pro kterého hlasovalo necelých 22 % voličů!1) 

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Martina Klicperová-Baker

PhDr. Martina Klicperová-Baker, CSc., (*1956) je vědeckou pracovnicí Psychologického ústavu AV ČR a spolupracuje se Státní univerzitou v San Diegu. Zabývá se psychologií demokracie. Je mj. autorkou publikace Czech–american Relations: Shared history, compatibility of atittudes and the importance of democracy.
Klicperová-Baker Martina

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné