i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Americký volební poločas

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 724, 2018/12

Volební chování koreluje s osobnostními rysy. Liberálové bývají otevřenější, konzervativci trochu svědomitější, v současné vlně populistické politiky strachu se ale dostává do popředí dimenze stability vs. lability osobnosti. Mediální prostředí navíc klade vyšší nároky na inteligenci voličů. Volby ovšem neodrážejí jen psychologii voličů, ale i politickou kulturu národa.

Amerika šla letos k neprezidentským, tzv. poločasovým (midterm) volbám. Pokud se nám někdy zdá naše vlast politicky rozpolcená na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu, co by měli teprve říkat Američané. Tam je kulturní rozdíl ještě hmatatelnější, někdy se dokonce mluví o kulturní válce. Republikáni se posmívají vytříbenému vkusu, ekologickému chování a přehnané péči o zdraví progresivních demokratů (přezdívají jim „chardonnay sipping, prius driving, birkenstock wearing democrats“); liberálové zase odmítají vidět přednosti zemitých krajanů ze srdce (heartland) Ameriky a poukazují na to, že se konzervativní republikáni křečovitě drží Bible, pistolí a nesnášenlivosti vůči lidem, kteří se od nich liší; žijí prý v nezajímavých státech, vhodných jen k přeletu („fly-over states“). Problémem je, že i ty přelétávané státy, třeba Wyoming s půl milionem obyvatel, mají dva senátory, přesně tolik, jako má čtyřicetimilionová Kalifornie. Nejmenší státy by vzhledem k počtu obyvatel měly mít pro volební kolegium jen jeden hlas, disponují ale hlasy třemi. Tak má hlas voliče z Wyomingu stejnou váhu jako hlasy čtyř Kaliforňanů. Američtí otcové zakladatelé do ústavy zabudovali nerovnost hlasů a silnou konzervativní brzdu. Jejich potomci pak mohou jen litovat, když je prezidentem zvolen někdo, koho si většina voličů vůbec nepřála (G. W. Bush v r. 2000 a D. Trump v r. 2016). Teoreticky může duel o prezidentský úřad vyhrát i kandidát, pro kterého hlasovalo necelých 22 % voličů!1) 

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Martina Klicperová-Baker

PhDr. Martina Klicperová-Baker, CSc., (*1956) je vědeckou pracovnicí Psychologického ústavu AV ČR a spolupracuje se Státní univerzitou v San Diegu. Zabývá se psychologií demokracie. Je mj. autorkou publikace Czech–american Relations: Shared history, compatibility of atittudes and the importance of democracy.
Klicperová-Baker Martina

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné