Sucho je převlečený chlad

O změnách klimatu , poslední roky především o suchu, a jejich důsledcích slyšíme čím dál častěji. Není proto překvapením, že se na možné dopady zaměřují experimenty přírodovědců, kteří se snaží očekávané trendy u organismů předvídat. Dramatické důsledky klimatických změn jsou očekávány především pro horská společenstva. I v tak nehostinných místech lze navíc podrobit vegetaci tvrdým zkouškám za snížené dostupnosti srážek. Díky simulovaným experimentům je možné testovat účinky sucha na produktivitu rostlin a druhové složení společenstev. Nízká dostupnost srážek pro rostliny neznamená jen nižší dostupnost vody během vegetační sezony, ale také méně sněhu a nižší sněhovou pokrývku v půběhu vegetačního klidu v zimě. Během zimního období s nízkou nebo žádnou sněhovou pokrývkou nejsou rostliny dostatečně tepelně izolovány, dochází k poklesu teploty půdy a jejímu promrzání do větších hloubek. Rovněž se zvyšuje počet cyklů rozmrzání a zamrzání půdy. Omezení srážkové činnosti se tak projevuje nejen nízkou dostupností vody v půdě během vegetační sezony, ale i zvýšeným mrazovým poškozováním nadzemních i podzemních přezimujících rostlinných pletiv během vegetačního klidu. Tyto předpoklady potvrdil globální experiment, který zaznamenal především negativní vliv odstraňování sněhu na teplotu půdy a produkci biomasy rostlin vždy v následujícím vegetačním období.

Přestože během vegetačního období bylo při experimentu odstíněno průměrně 40 % srážek, tvorba nadzemní biomasy byla snížena jen na některých sledovaných místech. Vliv přístřešků zachycujících déšť může být setřen příliš deštivým nebo suchým počasím v době sledování. Na přesnější výsledky si tedy musíme ještě počkat, až budeme mít data ze sledování za více let. Ve variabilním klimatu se během krátkého experimentálního období špatně hledají dlouhodobé trendy. Již nyní však víme, že nedostatek srážek v horských podmínkách neznamená pouze omezenou dostupnost vody pro růst rostlin. Dochází ke komplexnímu vlivu chladu a sucha, při kterém bude hodně záležet na době, kdy srážky padají (načasování), a jejich intenzitě.

Ecosystems 2018; DOI: 10.1007/s10021-018-0231-7

Záleží i na tom, v kterou denní dobu se plíseň na hostiteli uchytí. List huseníčku 72 hodin po naočkování plísně šedé (Botrytis cinerea), vlevo list nakažený za svítání, vpravo za soumraku.Snímek Hevia M. A. et al., PNAS 112, 8744, 2015, DOI: 10.1073/pnas.1508432112