Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

0,1 fs

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 557, 2018/10

Fyzikové z britské University of Bath šťastnou náhodou objevili způsob, jak ovlivňovat chování jednotlivých molekul v rekordně krátkých časových úsecích. Doba, po kterou molekula může po zásahu člověka v kontrolovaných podmínkách interagovat se svým okolím, se zkrátila z jednotek na pouhou desetinu femtoskundy.

Technika publikovaná v časopise Science vychází z dnes už tradiční metody manipulace s molekulami pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu (STM), který umožňuje dosáhnout atomárního rozlišení a působením elektrického proudu ovládat jednotlivé molekuly. Děje se tak díky kvantovému tunelovému jevu – mezi vodivým hrotem mikroskopu a vodivým povrchem vzorku protéká elektrický proud, přestože jsou odděleny vakuovou bariérou a nejsou v přímém kontaktu (Vesmír 89, 290, 2010/5). Proud je tak slabý, že na molekulu působí jednotlivé elektrony.

Dosud bylo možno ovlivnit chování molekuly nastavením polohy a energie elektronu putujícího z hrotu do cílové molekuly. Jakmile se molekula excitovala, bylo možné už pouze pasivně pozorovat její další chování. Nyní mohou fyzikové ovlivnit, jak dlouho se molekula udrží v excitovaném stavu.

Autorům objevu pomohla náhoda – všimli si nečekaných výsledků rutinního experimentu. Zvýšení elektrického proudu mělo reakci (desorpci toluenu z povrchu) zrychlit, místo toho ji zpomalilo. Po vyloučení jiných vysvětlení zůstala jako nejpravděpodobnější hypotéza, že při přiblížení hrotu velmi blízko (na vzdálenost 6–8 Å, tedy 10–12 m) se otevírá další kanál pro únik elektronu a tím pro rychlejší návrat molekuly z excitovaného stavu.

Změnou vzdálenosti hrotu od molekuly lze ovlivnit dobu excitace a v extrémním případě ji lze zkrátit na pouhou desetinu femtosekundy. Čím kratší doba, tím menší pravděpodobnost, že molekula prodělá změnu, která je excitací umožněna (v tomto případě desorpci). Otevírá se tím nová cesta k ovládání hmoty na úrovni jednotlivých molekul.

Rusimova K. R. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aat9688

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biofyzika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné