Z kostní dřeně do plic a zase zpět

Proces tvorby krevních buněk je složitější, než se donedávna zdálo. Kromě kostní dřeně v něm hraje roli i orgán, do něhož byste to asi neřekli.

Celoživotní produkci správného množství krevních buněk zajišťuje populace velmi vzácných hematopoetických kmenových buněk, které dokážou produkovat všechny typy krevních buněk, tedy červené krvinky, krevní destičky, ale také buňky imunitního systému.

Předpokládalo se, že hematopoetické kmenové buňky se vyskytují výlučně v kostní dřeni, která jim poskytuje optimální podmínky pro funkci a růst. Jinýmy slovy, podle tohoto starého modelu byla každá krevní buňka vytvořena v kostní dřeni některou z hematopoetických kmenových buněk. Velmi malý počet těchto buněk však činí jejich výzkum nesmírně složitý, a tak navzdory nejvyspělejším technologiím je naše poznání hematopoetických kmenových buněk založeno zejména na nepřímých důkazech.

Model krvetvorby navržený Looneym a jeho spolupracovníky. Plicní tkáň podle něj obsahuje hematopoetické kmenové buňky a megakaryocyty, které se rozapadají, a vytvářejí tak krevní destičky. Hematopoetické kmenové buňky mohou během stresových podmínek, jako je například trombocytopenie nebo zánět, opustit plíce a krví se přenést až do kostní dřeně, kde dostanou potřebné signály k produkci zralých krevních buněk.Upraveno podle Lefrançais E. et al., DOI: 10.1038/nature21706

V laboratoři Marka Looneyho z Kalifornské univerzity v San Francisku si všimli, že jejich pozorování klasickému modelu krvetvorby neodpovídají. Zjistili, že krev vytékající z plic obsahuje více krevních destiček než krev, která do nich přitéká. To mohlo znamenat, že jsou krevní destičky vytvářeny v plicích, a že současný model tedy není správný.