Politické školení?

Ad Vesmír 96, 632, 2017/11

Jsem na rozpacích, jestli článek má být o propagandě, nebo ukázkou propagandy samotné. […] Problém spočívá možná v tom, že spoluautorem je pan J. Landovský, náměstek ministra obrany, a obsah nemohl dopadnout jinak než jako politické školení (propaganda?) o úloze NATO. Autoři si mohli odpustit (manipulativní?) nepřesnosti typu „Obsazení Krymu a následná destabilizace východní Ukrajiny…“ (separatistické tendence ruského obyvatelstva tam probíhaly současně s Krymem). Hlavně však autoři promarnili jedinečnou příležitost demonstrovat na dění kolem Ukrajiny fungování propagandy. Například:

1. Jestli jsou podvrhy následující informace svědčící o přímém zasahování USA.¹⁾

[…] Tisková konference MZ USA o sestavování vlády Ukrajiny.²⁾

2. Dokázal někdo padělat rozhovor prezidenta Obamy s [americkým spisovatelem, pozn. red.] Fareedem Zakariou (podle článku Budete se smát, když budeme chtít – Vesmír 96, 624, 2017/11 – to je možné?).³⁾

Pro případ, že by video „zmizelo“, uvádím přepis důležité věty: „[…] Putin rozhodnutí týkající se Krymu a Ukrajiny přijal ne proto, že by měl nějakou velkou strategii, ale ve skutečnosti proto, že ho zaskočily protesty na Majdanu a také útěk Janukovyče poté, co jsme se stali prostředníky ve věci předání moci na Ukrajině.“⁴⁾

3. Dokázali by autoři článku prohlásit za podvrh a propagandu dokument: America’s Defenses: Strategy, Forces and Resources For a New Century,⁵⁾ kde se mimo jiné píše: „Deployment Bases … Not only will such an approach improve the ability to project force to outlying regions, it will help circumvent the political, practical and fnancial constraints on expanding the network of American bases overseas.“ (Základny v Polsku, Rumunsku, Kosovu, Pobaltí?)

4. A kdo zmanipuloval stránku Svobodné Evropy, že se tam mohl objevit provokativní (pro Rusko) článek s mapkou? […]⁶⁾

Pavel Hanzelka, Brno

Odpověď autorů: […] Osvědčeným způsobem, jak čelit propagandě, je srovnat si dostupná data. Pan Hanzelka nesouhlasil s tvrzením, že po anexi části Ukrajiny došlo k destabilizaci východní Ukrajiny.

Od počátku šlo o secesionistický pokus, a nikoliv separatistický, který v žádném ohledu nesplňoval ani teoreticky ospravedlnění pro remediální secesi. To, že události následovaly po sobě, je poměrně snadno zdokumentováno – viz např. časovou souslednost vyhlašování nezávislosti tzv. republik v Doněcku, Luhansku, Charkově či Oděse. V případě jihovýchodní Ukrajiny šlo jednoznačně o projevy secese organizované zvnějšku, obdobně jako v případě Mandžukua (v důsledku čehož byla kodifkována politika collective non-recognition) či Pobaltí ve čtyřicátých letech 20. století. Časový sled byl následující: nejdříve Krym (včetně politické deklarace, referenda, vyhlášení, žádosti o připojení, připojení na základě rozhodnutí parlamentu Ruské federace), poté v průběhu dubna obsazování institucí ruskými neoznačenými silami – k vyhlašování nezávislosti v Luhansku, Doněcku, Charkově, Oděse docházelo později, sporadickou výjimkou byl potlačený pokus v Luhansku.

Závěrem bychom rádi odpověděli autorovi dotazu na otázku, zda jím prezentované články svědčí o vlivu Spojených států na Ukrajinu. Ano, Spojené státy jako supervelmoc ovlivňují dění v jiných zemích, ale rozhodně neanektují v rámci současného mezinárodního řádu cizí území. Naopak v případě Ruské federace odborné texty hovoří o vytváření loutkových států (puppet states) ve snaze obcházet nelegitimitu anexe území cizího státu. Informační válka není nová a například během studené války propagandistické metody používaly obě strany. Je však rozdíl, pokud prezident USA R. Regan označí SSSR za impérium zla, a tím, že KGB šíří dezinformace o AIDS. Pro likvidaci důvěry lidí v informační prostor je dezinformace o AIDS daleko destruktivnější. Pokud najdete podobnou dezinformaci z dílny CIA, rádi se jí budeme věnovat. Nám dostupné prameny ji však neobsahovaly.

Martin Riegl, Jakub Landovský