i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Příbuzenské vztahy afrických a eurasijských slonů

 |  1. 9. 2017
 |  Vesmír 96, 470, 2017/9

Africký pralesní slon je blízkým příbuzným vyhynulého paleoloxodona, evropského obra doby ledové, jak ukázala studie evropsko­amerického týmu paleontologů, zoologů a genetiků. Studium DNA z fosilních nálezů způsobilo v minulých letech revoluci v našich znalostech evoluce a fylogeneze moderního člověka a v dohledné době zřejmě způsobí obdobnou revoluci
také v systematice pleistocénních savců.

Palaeoloxodon antiquus byl velký slon, který vyhynul před asi 100 tisíci lety. Jeho areál se ozkládal v západní Eurasii, od jižního Španělska po východní Kazachstán. Samci dosahovali výšky 4 metrů a hmotnosti 13 tun. Genetikům z ústavu Maxe Plancka v Lipsku se podařilo izolovat mitochondriální a jadernou DNA z fosilií paleoloxodona z lokalit poblíž Výmaru a Neumarku v německém Durynsku, starých 120–240 tisíc let. Jedná se o velký úspěch. Starou DNA se dosud dařilo získat pouze z fosilií pocházejících z oblastí věčně zmrzlé půdy nebo z chladných jeskyní, jako je Sima de los Huesos ve Španělsku. Zdokonalující se genetické metody umožnují izolovat desítky či stovky tisíc let starou DNA také z nálezů pocházejících z oblastí s mírným klimatem.

Fylogenetická analýza ukázala, že paleoloxodon nebyl blízkým příbuzným slona indického (Elephas maximus), jak předpokládali paleontologové, ale afrického slona pralesní­ ho (Loxodonta cyclotis). Jejich společný předek žil před více než dvěma miliony let. Společ­ný předek paleoloxodona, slona pralesního a slona afrického (Loxodonta africana) pak žil před více než pěti miliony let. Afričtí sloni tedy v pleistocénu úspěšně expandovali do Eurasie, přičemž se značně odlišili od svých předků.

Slon pralesní obývá deštné lesy střední a západní Afriky a od slona afrického, který obývá savany, se liší velikostí a řadou morfologických a etologických znaků. Genetické studie dokazují, že pralesní slon je samostatným druhem, který naléhavě vyžaduje ochranu. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) nicméně výsledky těchto studií dlouhodobě zpochybňuje s poukazem na doklady hybridizace afrického a pralesního slona, založené na mitochondriální DNA (viz Vesmír 91, 620, 2012/11). Zjištění, že pralesní slon není blízkým příbuzným afrického slona, ale evropského paleoloxodona, činí další zpochybňování jeho druhového statusu bezmála nemožným. Nová práce tak může mít významné důsledky pro ochranářské snahy.

Meyer M. et al., eLife, DOI: 10.7554/eLife.25413

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...