Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Libeňský plynojem

Po českých stopách ukrajinského inženýra
 |  1. 9. 2017
 |  Vesmír 96, 530, 2017/9

Praha, rok 1932. Na horizontu kopce nad osadou Libní se rýsuje kulovitý kovový stříbrný objekt o průměru 20 m a hmotnosti 270 tun. Fascinuje Pražany i návštěvníky hlavního města. Spisovatelé píšou články a povídky, malíři zachycují krajinu, vznikají série obrazů věnované této kouli.1) Roku 2006 byl plynojem díky své originální konstrukci zapsán jako technická památka (Vesmír 83, 710, 2004/12).2)

Tato stavba byla formou i účelem výsledkem rychlého průmyslového růstu, zvláště pak zvyšujících se požadavků na energii, kterou tehdy představoval především plyn. Koncem dvacátých let minulého století objednal pražský magistrát stavbu doplňkové plynové stanice. Z ekonomických důvodů to byl plynojem s tlakovou konstrukcí, která byla právě v Praze použita poprvé v Evropě, možná v celém světě.3)

Tehdy průmysl ještě neznal kvalitní elektrické svařování (spoje plynojemu jsou ný­tované z ocelových plátů o tloušťce 14 mm) ani spolehlivou metodu výpočtu tlakové konstrukce, přesto unikátní dílo vzniklo. Plynojem postavilo Vítkovické horní a hutní těžařstvo, strojní zařízení dodala Českomoravská–Kolben–Daněk, a. s., stavební práce a základy provedl pražský civilní inženýr Tomáš Keclík.4)

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Matrosov

Jaroslav Matrosov (*1937) se narodil v Dněpropetrovsku (nyní Dnipro), dálkově vystudoval Dněpropetrovský metalurgický institut, pracoval jako inženýr-mechanik v průmyslovém výzkumu, nyní se v důchodu věnuje historii Ukrajiny.
Matrosov Jaroslav

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné