Libeňský plynojem

Praha, rok 1932. Na horizontu kopce nad osadou Libní se rýsuje kulovitý kovový stříbrný objekt o průměru 20 m a hmotnosti 270 tun. Fascinuje Pražany i návštěvníky hlavního města. Spisovatelé píšou články a povídky, malíři zachycují krajinu, vznikají série obrazů věnované této kouli.¹⁾ Roku 2006 byl plynojem díky své originální konstrukci zapsán jako technická památka (Vesmír 83, 710, 2004/12).²⁾

Tato stavba byla formou i účelem výsledkem rychlého průmyslového růstu, zvláště pak zvyšujících se požadavků na energii, kterou tehdy představoval především plyn. Koncem dvacátých let minulého století objednal pražský magistrát stavbu doplňkové plynové stanice. Z ekonomických důvodů to byl plynojem s tlakovou konstrukcí, která byla právě v Praze použita poprvé v Evropě, možná v celém světě.³⁾

Tehdy průmysl ještě neznal kvalitní elektrické svařování (spoje plynojemu jsou ný­tované z ocelových plátů o tloušťce 14 mm) ani spolehlivou metodu výpočtu tlakové konstrukce, přesto unikátní dílo vzniklo. Plynojem postavilo Vítkovické horní a hutní těžařstvo, strojní zařízení dodala Českomoravská–Kolben–Daněk, a. s., stavební práce a základy provedl pražský civilní inženýr Tomáš Keclík.⁴⁾