Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Degradace půdy způsobená nejistou držbou

 
1. 9. 2017
 |  Vesmír 96, 520, 2017/9
komerční prezentace

K degradaci půdy a krajiny v podobě jednotlivých typů (eroze, desertifikace…) dochází z mnoha důvodů. Kromě přírodních daností, které lze ovlivnit jen stěží, rozhodují o úrovni a rychlosti degradace i socioekonomické faktory. Jednou z nejvýznamnějších příčin degradace je „land tenure insecurity“ čili nejistota půdní držby. Ta má řadu dílčích příčin, mezi něž, typicky pro střední a východní Evropu, části Asie, Afriky i Jižní Ameriky, patří značná fragmentace vlastnictví půdy. Náš tým poprvé klasifikoval extrémní fragmentaci vlastnictví jako příčinu degradace půdy a krajiny.

Velká fragmentace vlastnictví způsobuje rozdrobenost a nepřístupnost pozemků jednotlivých vlastníků, kterým tak fyzicky nebo ekonomicky znemožňuje obdělávat půdu. Půda je scelována na základě nájmu a obdělávána často v rozsáhlých blocích velkými zemědělskými společnostmi. Ze vztahu hospodář–půda–krajina mizí odpovědnost a ochota dlouhodobě investovat do udržení nebo zlepšení kvality půdy. Půda je naopak exploatována v zájmu krátkodobého zisku a není schopna obnovovat přirozenou úrodnost.

Česko je v tomto negativním smyslu hned dvojitým rekordmanem. Na jedné straně patříme k zemím s největší mírou fragmentace vlastnictví na světě (průměrná velikost zemědělské parcely je cca 0,5 ha), současně jsme zemí s největší průměrnou výměrou produkčních bloků orné půdy v EU. Držbu zemědělské půdy máme rozptýlenou mezi cca 3,5 milionu vlastníků, ale ve skutečnosti tuto půdu obdělává jen asi 30 tisíc zemědělských subjektů. Kdo je však v takové krajině odpovědný za její udržitelný rozvoj, za zachování nebo zlepšení kvality půdy?

Pro takto extrémní vlastnicko-uživatelské vztahy jsme popsali nový jev „Farmland Rental Paradox“. Postihuje skupiny parcel v průměru menších než 1,07 ha. Čím menší vlastnické parcely pod tímto prahem jsou, tím větší uživatelské bloky mají tendenci vytvářet. Jinými slovy, bude-li fragmentace vlastnictví půdy pokračovat, bude naše krajina stále homogennější se všemi negativními důsledky, které tento stav přináší.

Poznání vazeb mezi land tenure security a degradací půdy umožní definovat účinná opatření ke zpomalení nebo zastavení degradačních procesů. Míra degradace v některých částech světa přitom rozhoduje až o přežití, v našich podmínkách „zatím jen“ o redukci přirozené úrodnosti půdy a mimoprodukčních funkcí krajiny.

Výzkum problematiky v podmínkách střední Evropy byl v letech 2014–2016 podpořen Grantovou agenturou ČR (GA14-09212S). Nový projekt pro roky 2017–2019 (GA17-07544S) rozšířil výzkum na území Portugalska a Filipín, což umožňuje zkoumat tuto problematiku v širším kontextu dalších typů degradace v různých podnebných pásmech. Vybrané dopady a praktické způsoby řešení byly popsány v projektu podpořeném finančními mechanismy EHP a Norska (EHP-CZ02-OV-1-027-2015). Souvislosti s erozními procesy začíná tým řešit tento rok v projektu National Science Foundation ve spolupráci s University of Denver.

Kontakt:

prof. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Land Research Group

Fakulta životního prostředí ČZU v Praze

www.fzp.czu.cz/LRG

Ke stažení

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...