i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Obří oči do vesmíru

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 390, 2017/7

Stavba dosud největšího pozemského teleskopu pro viditelné světlo a blízkou infračervenou oblast spektra byla slavnostně zahájena v chilské poušti Atacama na konci května. Extrémně velký dalekohled ELT se zrcadlem o průměru 39 metrů bude „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“. O možnostech pro astronomii i pro českou vědu hovoříme s astronomkou Soňou Ehlerovou.

Evropská jižní observatoř již provozuje několik vynikajících přístrojů, všechny jsou umístěny na jižní polokouli, v Chile. Proč vlastně Evropská jižní observatoř vznikla? S jakými ambicemi? — V době vzniku ESO, oficiálně v roce 1962, stála naprostá většina přístrojů na severní polokouli. Jižní hemisféra však má proti ní několik předností. Dají se tam pozorovat Magellanova oblaka a mnohem lépe střed Mléčné dráhy. ESO také vznikla kvůli penězům. Astronomické přístroje jsou pro jednotlivé země příliš drahé, jen společně se mohlo podařit konkurovat USA a dalším „obrům“. Za padesát let od vzniku ESO se hodně změnilo, i USA dnes většinu velkých projektů nerealizují samostatně, ale s partnery.

Ale proč observatoře ESO vyrostly zrovna v Chile? Domnívala jsem se, že silným důvodem bylo přílišné světelné znečištění evropské oblohy. — To ano, ale také se mohlo stavět na Kanárských nebo Havajských ostrovech. Hledala se místa, kde jsou dobré pozorovací podmínky, původně si ale ESO myslela na jižní Afriku, kde už evropští astronomové provozovali několik menších observatoří. Ale pak se ukázalo, že právě Chile má vynikající podmínky, takže se tehdy vytipovalo místo pro první observatoř La Silla a začalo se stavět. Pak postupně přibývaly další. Zatím posledním projektem je ELT, Extremely Large Telescope na hoře Armazones, který právě odstartoval a má
začít pracovat v roce 2024.

Jaké tak zvláštní podmínky poušť Atacama v Andách skýtá? — Je tam velmi sucho a poměrně klidné počasí, což souvisí s Humboldtovým proudem, který obtéká břehy Jižní Ameriky. A také je v této části země velmi nízká hustota obyvatelstva.

Co z toho naopak Chile má, že dalo k dispozici svoji poušť a hory? — Vzhledem k tomu, že jsou to neobydlené oblasti, Chile o nic nepřichází. Naopak ale hodně získává, je teď astronomickou velmocí, ostatně observatoře tam nestaví jen ESO. Nastartoval se rozvoj chilské astronomie a místní astronomové mají k dispozici deset procent pozorovacího času na nejlepších dalekohledech světa. Kromě toho také samozřejmě narostla prestiž země, přibyla pracovní místa pro Chilany, stavební zakázky…

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...