Válka o bisfenoly

V ekonomicky rozvinutých zemích má s početím problémy zhruba každý pátý pár. Příčiny poruch plodnosti zůstávají často záhadou. Nezanedbatelnou roli zcela jistě sehrává i znečištěné životní prostředí. Nejnověji byl z brutálního poškozování vajíček savců usvědčen bisfenol S.¹⁾ Tato látka uvádí i ve velmi nízkých koncentracích v chaos nejen dědičnou informaci, ale také širokou škálu dalších životně důležitých součástí vajíčka. Pokud by bylo takové vajíčko vůbec oploezno spermií, je jeho další vývoj v životaschopné embryo prakticky vyloučen.

Bisfenol S najdeme v mnoha plastech, ale také v recyklovaném nebo bankovkovém papíru. Obsahují ho i účtenky tištěné pokladnami v obchodech. Všem materiálům dodává na odolnosti. Zároveň se z nich v malých množstvích uvolňuje a proniká do lidského organismu. Kdy se bisfenol S dostane na „černou listinu“ látek schopných závažným způsobem ohrozit plodnost? V dohledné době asi ne. Důvody názorně dokumentuje příběh jeho nechvalně proslulého předchůdce bisfenolu A.

Bisfenol A byl poprvé syntetizován v roce 1891. Už v třicátých letech minulého století u něj byly odhaleny účinky podobné pohlavním hormonům estrogenům. V té době se ale bisfenol A masově nepoužíval, proto tomuto zjištění nevěnoval nikdo větší pozornost. Situace se dramaticky změnila ve čtyřicátých a padesátých letech, kdy se tato látka začala přidávat jako tvrdidlo do umělých hmot.

Bisfenol A našel uplatnění např. v polykarbonátech pro výrobu obalů potravin nebo v epoxidových pryskyřicích používaných kromě jiného i do zubních výplní. Dnes je bisfenol A jednou z nejmasověji vyráběných chemikálií světa. Jeho roční produkce se pohybuje kolem 4 milionů tun. Z toho se každý rok asi 100 tun uvolní do životního prostředí, odkud vstupuje i do organismu lidí a zvířat. V uplynulých letech byl bisfenol A opakovaně usvědčen z páchání nejrůznějších škod na zdraví včetně poruch plodnosti nebo zvýšeného sklonu k obezitě.