CzechGeo/EPOS

Pod velkou výzkumnou infrastrukturou si většinou představíme budovu plnou chemických a biologických laboratoří, velký laser nebo výkonný superpočítač. Velká infrastruktura ale může mít i formu distribuované sítě. Do této kategorie patří CzechGeo/EPOS, zařazený v roce 2010 vládou do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. CzechGeo/EPOS je komplexním systémem pro pozorování geofyzikálních polí provozovaným českými geovědně orientovanými výzkumnými organizacemi, doplněný o služby datových úložišť. Účelem infrastruktury je integrovat, koordinovat a podporovat široké spektrum činností souvisejících se sběrem a zpracováním dat. CzechGeo/EPOS představuje také český národní uzel panevropské výzkumné infrastruktury EPOS.

Infrastruktura se dělí na pět tematických sekcí

1. Sekce seismologie

Česká regionální seismická síť – CRSN je páteří seismických pozorování. Síť sestává z 19 širokopásmových seismologických stanic provozovaných šesti partnerskými institucemi. Data se přenášejí v reálném čase do datových center v Praze a Brně a dále automaticky do evropských a světových center. CRSN je doplněna lokálními sítěmi: WEBNET (23 stanic) – pro výzkum rojových zemětřesení v oblasti západních Čech a Vogtlandu, MONET (13 stanic) – monitorující seismicky aktivní oblast severní Moravy a Slezska, MKNET (11 stanic) – provozovaný v Malých Karpatech ve spolupráci se Slovenskou akademií věd. Seismickou aktivitu geovědně zajímavých oblastí mimo teritorium ČR monitorují sítě PSLNET (12 stanic) – ve spolupráci s Univerzitou Patras jako součást Helénské seismické sítě a REYKJANET (15 stanic) – nově založená semipermanentní síť na poloostrově Reykjanes (Island) na kontaktu euroasijské a severoamerické tektonické desky.

Mobilní sada 55 stanic MOBNET je využívána při realizaci velkých mezinárodních experimentů, cílených na studium hluboké struktury tektonicky významných oblastí Evropy i ČR. V současnosti jsou stanice zapojeny do mezinárodní sítě AASN projektu AlpArray, jehož cílem je lépe pochopit geodynamiku širší oblasti Alp a stanovit seismické ohrožení, i do sítě REYKJANET. Projektu AlpArray se účastní 47 institucí ze 17 zemí.

Služby seismické komunitě doplňuje Seismické softwarové centrum obsahující přes sto open-source (volně šiřitelných) počítačových programů z oblasti šíření seismických vln, doplněných hypertextovou dokumentací a demo daty.

2. Sekce GNSS a gravimetrie

GNSS (Globální navigační satelitní systém) tvoří dvě permanentní sítě v ČR, VESOG (11 stanic) a GEONAS (18 stanic), a permanentní síť PPGNet (6 stanic) na severozápadě Korintského zálivu v Řecku. VESOG úzce spolupracuje s Národní sítí permanentních GNSS stanic CZEPOS provozovanou Zeměměřickým úřadem. Vybraných 10 stanic přispívá do Mezinárodní GNSS služby (IGS) a do permanentní sítě EUREF (European Reference Frame). Distribuci GNSS dat mezinárodní komunitě zajišťuje Operační a datové centrum GOP (Geodetické observatoře Pecný) a zpracování GNSS dat včetně generování pokročilých produktů (souřadnic stanic, přesných drah družic, parametrů rotace Země apod.) provádí Analytické centrum GOP a přispívá jimi do mezinárodních služeb IGS a EUREF. GOP vyvíjí a poskytuje GNSS softwarové produkty, které jsou dnes využívány v řadě mezinárodních pracovišť a připravovány pro využití v EPOS.

GNSS kampaně jsou opakovaně měřeny na síti HORNSUNDNET na Špicberkách (7 stanovišť) pro monitorování tektoniky a glaci-isostatického zdvihu. Epochová GNSS a gravimetrická měření jsou prováněna na síti GREVOLCAN (35 stanovišť) monitorující aktivní vulkány na řeckých ostrovech Nisyros a Thira, a na síti WEBGEODYN (26 stanovišť) v západních Čechách. K sekci dále náleží Gravimetrická laboratoř Pecný, vybavená supravodivým relativním gravimetrem a absolutním gravimetrem, které přispívají do Globálního geodynamického projektu (GGP) a do Mezinárodní služby pro geodynamiku a zemské slapy (ICET).

3. Sekce dynamiky zemské kůry

Slapová měření v rámci sítě CZET jsou prováděna na observatoři Příbram a Skalná a dále na náklonoměrných stanicích Jezeří 1 a Jezeří 2 určených k monitorování svahů Krušných hor nad rozsáhlým povrchovým dolem. Monitorování svahových deformací s cílem varovat před sesuvy půdy je úkolem sítě SLOPNET (10 stanic) využívající širokou škálu metod. Síť TECNET monitoruje mikropohyby na více než 150 stanicích umístěných na tektonických zlomech ve 12 evropských a 8 dalších státech. Geotermální síť GeoCLIMANET (5 stanic) monitoruje podpovrchovou teplotu na pěti stanicích v ČR, Slovinsku a Portugalsku s cílem zkoumat vliv povrchových podmínek na geotermální stav ve větších hloubkách. Řada stanic také monitoruje hladinu podzemních vod.

4. Sekce geomagnetismu

Kontinuální magnetická pozorování probíhají na Geomagnetické observatoři Budkov u Prachatic a data jsou předávána do globální sítě INTERMAGNET. Mobilní magnetotellurická souprava se využívá pro studium elektrické vodivosti zemské kůry a svrchního pláště na vybraných profilech.

5. Sekce geologických a geofyzikálních databází

Propojení aktuálních pozorování s geologickými a geofyzikálními databázemi je podstatné pro základní i aplikovaný geovědní výzkum ve všech oborech. Cílem Datové výzkumné infrastruktury České geologické služby (CGS-DRI) je poskytovat efektivní přístup k těmto datům pomocí moderních IT technologií v souladu s evropskými i globálními standardy.

Výzkumná infrastruktura CzechGeo/EPOS byla podpořena grantem MŠMT LM2010008 na období 2010–2015 a grantem LM2015089 na období 2016–2019.