mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Co se stalo z Krakatoy?

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 367, 2017/6

1897:

Tak zní nadpis článku v březnovém sešitě (1897) přírodovědeckého měsíčníku „Himmel und Erde“, který vydává chvalně známá společnosť Urania v Berlíně. Ostrov Krakatoa, ležící v průlivu sundajském, byl jak známo při zcela neobyčejném výbuchu r. 1883. tou měrou roztrhán a podemlet, že jeho podoba nemohla se více poznati, a co z něho zůstalo, bylo pokryto vrstvou popelu a pemzy, na mnohých místech až do výše 60 m, nikde však vrstvou menší jednoho metru, tak že tu vše ústrojné nalezlo svůj hrob. Dříve byl ostrov od dolejška až k vrcholu pokryt hustou vegetací lesní; srpnová katastrofa roku řečeného zničila všechnu stopu života rostlinného, a od té doby nebyl učiněn žádný pokus, aby na spustlém ostrově zavedeny byly opět nové rostliny. Proto byla velmi zajímava zpráva, že Treub, známý botanik a ředitel botanické zahrady v Buitenzorgu na Javě, navštíviv ostrov Krakatou r. 1886., našel tam počátky nové květeny; a když tam zavítal r. 1896., ostrov byl již zcela zarostlý.

Avšak nejen tato okolnost jest důležita, nýbrž měrou ještě vyšší jest zajímavo pozorování, kterak vrstva skládající se ze sopečného popelu a pemzy znenáhla opět stala se způsobilou pro rostliny. Nejdříve byly to klíčící vláknité řasy – Treub našel zvláště druhy rodu Lyngbya – které v tvrdé půdě prvý rozklad učinily. Tyto rozmnožují se tak úžasně, že pokrývají brzo celou plochu v podobě zelené huspenité hmoty. Rozkladem řas těchto a vlivem jejich na podložku připravuje se půda, v níž mohou klíčiti kapradiny – Treub našel 11 druhů, mezi nimi také u nás domácí hasivku orličí (Pteris aquilina). Kapradiny připravují opět půdu rostlinám vyšším, jevnosnubným, z nichž řečený přírodozpytec při první návštěvě ostrova našel jen 15 druhů, náležejících různým čeledím. […] Zajímavo na všechen způsob jest z příkladu na Krakatou pozorovati postup povstávající vegetace, což v jiných případech v dobách mnoho delších se přiházívá.

n. (Vesmír 26, 204, 1897/17)

2017:

Ostrov byl před sopečnou erupcí ze srpna 1883 bohužel poměrně málo biologicky prozkoumán, přesto po výbuchu jeho pozůstatky posloužily jako přirozený experiment ke studiu ostrovní biogeografie a vývoje tropického ekosystému. Byl o něm publikován bezpočet prací, Treubova zpráva je jednou z prvních. Návrat života na ostrov popisuje Edward O. Wilson v popularizační knize Rozmanitost života (NLN, Praha 1995).

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...