Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Co se stalo z Krakatoy?

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 367, 2017/6

1897:

Tak zní nadpis článku v březnovém sešitě (1897) přírodovědeckého měsíčníku „Himmel und Erde“, který vydává chvalně známá společnosť Urania v Berlíně. Ostrov Krakatoa, ležící v průlivu sundajském, byl jak známo při zcela neobyčejném výbuchu r. 1883. tou měrou roztrhán a podemlet, že jeho podoba nemohla se více poznati, a co z něho zůstalo, bylo pokryto vrstvou popelu a pemzy, na mnohých místech až do výše 60 m, nikde však vrstvou menší jednoho metru, tak že tu vše ústrojné nalezlo svůj hrob. Dříve byl ostrov od dolejška až k vrcholu pokryt hustou vegetací lesní; srpnová katastrofa roku řečeného zničila všechnu stopu života rostlinného, a od té doby nebyl učiněn žádný pokus, aby na spustlém ostrově zavedeny byly opět nové rostliny. Proto byla velmi zajímava zpráva, že Treub, známý botanik a ředitel botanické zahrady v Buitenzorgu na Javě, navštíviv ostrov Krakatou r. 1886., našel tam počátky nové květeny; a když tam zavítal r. 1896., ostrov byl již zcela zarostlý.

Avšak nejen tato okolnost jest důležita, nýbrž měrou ještě vyšší jest zajímavo pozorování, kterak vrstva skládající se ze sopečného popelu a pemzy znenáhla opět stala se způsobilou pro rostliny. Nejdříve byly to klíčící vláknité řasy – Treub našel zvláště druhy rodu Lyngbya – které v tvrdé půdě prvý rozklad učinily. Tyto rozmnožují se tak úžasně, že pokrývají brzo celou plochu v podobě zelené huspenité hmoty. Rozkladem řas těchto a vlivem jejich na podložku připravuje se půda, v níž mohou klíčiti kapradiny – Treub našel 11 druhů, mezi nimi také u nás domácí hasivku orličí (Pteris aquilina). Kapradiny připravují opět půdu rostlinám vyšším, jevnosnubným, z nichž řečený přírodozpytec při první návštěvě ostrova našel jen 15 druhů, náležejících různým čeledím. […] Zajímavo na všechen způsob jest z příkladu na Krakatou pozorovati postup povstávající vegetace, což v jiných případech v dobách mnoho delších se přiházívá.

n. (Vesmír 26, 204, 1897/17)

2017:

Ostrov byl před sopečnou erupcí ze srpna 1883 bohužel poměrně málo biologicky prozkoumán, přesto po výbuchu jeho pozůstatky posloužily jako přirozený experiment ke studiu ostrovní biogeografie a vývoje tropického ekosystému. Byl o něm publikován bezpočet prací, Treubova zpráva je jednou z prvních. Návrat života na ostrov popisuje Edward O. Wilson v popularizační knize Rozmanitost života (NLN, Praha 1995).

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné