Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Yamanakův elixír mládí

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 257, 2017/5

Recept, kterým lze specializované buňce navrátit vlastnosti buňky raného zárodku, se osvědčil i při celkovém omlazení organismu.

Všechny buňky lidského těla mají stejnou dědičnou informaci, a přesto se neuron nápadně liší od buňky jater, a ta se zase příliš nepodobá bílé krvince. Je to dáno odlišnou aktivitou genů v jednotlivých typech buněk. Některé geny jsou v neuronu „vypnuté“, jiné tu běží na plné obrátky, i když bílá krvinka je má „uspané“. S postupujícím věkem se do souhry genů v buňkách vkrádá nesoulad, pro jehož následky máme prosté označení stáří.

Na počátku naší existence stojí jediná buňka oplozeného vajíčka. Generace vědců přemýšlely nad tím, jak vrátit buňkám toto „vývojové mládí“ a proměnit specializovanou buňku opět v buňku schopnou množení a proměny na jakýkoli ze zhruba 230 typů buněk dospělého lidského těla. Většinou si představovali, že to vyžaduje rozsáhlou změnu v aktivitě genů, příliš komplikovanou na to, aby ji mohl cíleným zásahem navodit člověk v laboratoři. Japonský biolog Shinya Yamanaka vsadil na kacířskou myšlenku, že stačí změnit aktivitu několika málo genů. V prvním kole jich vytipoval asi 40. Nakonec však dokázal zvrátit buněčnou specializaci buněk aktivací pouhého kvarteta genů. V roce 2012 si za tento objev tzv. pluripotentních kmenových buněk odnesl ze Stockholmu Nobelu cenu za fyziologii a medicínu.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Petr Brož  |  14. 6. 2019
Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné