i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Rostla tu jen tráva a neznali jsme sůl

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 266, 2017/5

Střípky z dějin novoguinejské vesnice. Jak její přestěhování a příchod adventistů ovlivňují dodnes život jejích obyvatel.

Vesnice etnické skupiny Nungon se rozkládají ve vysokém pohoří Saruwaged v údolí řeky Uruwy, jež protéká provincií Morobe státu Papua-Nová Guinea. Populace Nungonů čítá zhruba patnáct set jedinců, obývajících šest vesnic. Tato skupina se dostala do těsnějšího kontaktu s Evropany a Australany ve třicátých letech 20. století, když u nich začali pracovat luteránští misionáři a vydali se k nim australští okresní úředníci.

Zatímco luteráni u nich působí od příchodu bez přestávky, zástupci koloniální vlády je navštěvovali jen příležitostně. Během více než půlstoletí trvající kontroly Austrálie nad Teritoriem Nová Guinea, jež skončila v roce 1975, se k nim vydali ani ne třicetkrát, vždy zhruba na dva dny. Z každé návštěvy vznikla patrolní zpráva, ve které okresní úředník shrnul průběh a výsledky patroly a zaznamenal důležité události, k nimž ve vesnicích došlo.

Veškeré dostupné psané záznamy jsou tedy založeny na zhruba šedesátidenní zkušenosti Australanů. O minulosti etnické skupiny Nungon se tak toho z archivních dokumentů příliš mnoho nedozvíme. Plyne z nich, že šlo o jednu z nejzaostalejších a nejméně rozvinutých oblastí teritoria. Tak se situace jevila Australanům. Archivní dokumenty nejsou jedinými svědectvími o minulosti etnika Nungon. Pamětníci totiž mají co vyprávět. I jeden z nich uvedl, že až do příchodu Australanů byla oblast velice chudá. „Rostla tu jen tráva kunai a neznali jsme sůl,“ shrnul tehdejší stav Moses, jeden z významných mužů v komunitě.

Skupina Nungon

Antropologové o prekontaktním stavu kultury a dějinách Nungonů mnoho nevědí, v minulosti se k nim totiž na terénní výzkum žádný nevydal. Jedinou antropologicky relevantní studii uskutečnil luteránský misionář Urs Wegmann, jenž tam působil v osmdesátých letech. Jeho studium bylo pochopitelně motivováno luteránskými zájmy.

Z dosavadních poznatků plyne, že se jedná o austronéskou jazykovou skupinu, jež byla v čilém kontaktu se skupinami na pobřeží poloostrova Huon, zejména s lidmi z ostrovů Siassi a Tami. Víme, že obyvatelstvo uvedených ostrovů vedlo čilý obchod s vnitrozemím poloostrova, dodávali sem keramiku a mušle. Výměnou získávali tapu a další cennosti. Ostatně tapa, tedy roztloukaná a zplstnatělá spodní kůra stromu, byla až donedávna hlavním oděvem Nungonů.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Martin Soukup

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., (*1977) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Působí na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofi cké fakulty UP a v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK.
Soukup Martin

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné