i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Rostla tu jen tráva a neznali jsme sůl

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 266, 2017/5

Střípky z dějin novoguinejské vesnice. Jak její přestěhování a příchod adventistů ovlivňují dodnes život jejích obyvatel.

Vesnice etnické skupiny Nungon se rozkládají ve vysokém pohoří Saruwaged v údolí řeky Uruwy, jež protéká provincií Morobe státu Papua-Nová Guinea. Populace Nungonů čítá zhruba patnáct set jedinců, obývajících šest vesnic. Tato skupina se dostala do těsnějšího kontaktu s Evropany a Australany ve třicátých letech 20. století, když u nich začali pracovat luteránští misionáři a vydali se k nim australští okresní úředníci.

Zatímco luteráni u nich působí od příchodu bez přestávky, zástupci koloniální vlády je navštěvovali jen příležitostně. Během více než půlstoletí trvající kontroly Austrálie nad Teritoriem Nová Guinea, jež skončila v roce 1975, se k nim vydali ani ne třicetkrát, vždy zhruba na dva dny. Z každé návštěvy vznikla patrolní zpráva, ve které okresní úředník shrnul průběh a výsledky patroly a zaznamenal důležité události, k nimž ve vesnicích došlo.

Veškeré dostupné psané záznamy jsou tedy založeny na zhruba šedesátidenní zkušenosti Australanů. O minulosti etnické skupiny Nungon se tak toho z archivních dokumentů příliš mnoho nedozvíme. Plyne z nich, že šlo o jednu z nejzaostalejších a nejméně rozvinutých oblastí teritoria. Tak se situace jevila Australanům. Archivní dokumenty nejsou jedinými svědectvími o minulosti etnika Nungon. Pamětníci totiž mají co vyprávět. I jeden z nich uvedl, že až do příchodu Australanů byla oblast velice chudá. „Rostla tu jen tráva kunai a neznali jsme sůl,“ shrnul tehdejší stav Moses, jeden z významných mužů v komunitě.

Skupina Nungon

Antropologové o prekontaktním stavu kultury a dějinách Nungonů mnoho nevědí, v minulosti se k nim totiž na terénní výzkum žádný nevydal. Jedinou antropologicky relevantní studii uskutečnil luteránský misionář Urs Wegmann, jenž tam působil v osmdesátých letech. Jeho studium bylo pochopitelně motivováno luteránskými zájmy.

Z dosavadních poznatků plyne, že se jedná o austronéskou jazykovou skupinu, jež byla v čilém kontaktu se skupinami na pobřeží poloostrova Huon, zejména s lidmi z ostrovů Siassi a Tami. Víme, že obyvatelstvo uvedených ostrovů vedlo čilý obchod s vnitrozemím poloostrova, dodávali sem keramiku a mušle. Výměnou získávali tapu a další cennosti. Ostatně tapa, tedy roztloukaná a zplstnatělá spodní kůra stromu, byla až donedávna hlavním oděvem Nungonů.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Martin Soukup

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., (*1977) vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se specializací na kulturní antropologii. Působí v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK a na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.
Soukup Martin

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...