mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Rostla tu jen tráva a neznali jsme sůl

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 266, 2017/5

Střípky z dějin novoguinejské vesnice. Jak její přestěhování a příchod adventistů ovlivňují dodnes život jejích obyvatel.

Vesnice etnické skupiny Nungon se rozkládají ve vysokém pohoří Saruwaged v údolí řeky Uruwy, jež protéká provincií Morobe státu Papua-Nová Guinea. Populace Nungonů čítá zhruba patnáct set jedinců, obývajících šest vesnic. Tato skupina se dostala do těsnějšího kontaktu s Evropany a Australany ve třicátých letech 20. století, když u nich začali pracovat luteránští misionáři a vydali se k nim australští okresní úředníci.

Zatímco luteráni u nich působí od příchodu bez přestávky, zástupci koloniální vlády je navštěvovali jen příležitostně. Během více než půlstoletí trvající kontroly Austrálie nad Teritoriem Nová Guinea, jež skončila v roce 1975, se k nim vydali ani ne třicetkrát, vždy zhruba na dva dny. Z každé návštěvy vznikla patrolní zpráva, ve které okresní úředník shrnul průběh a výsledky patroly a zaznamenal důležité události, k nimž ve vesnicích došlo.

Veškeré dostupné psané záznamy jsou tedy založeny na zhruba šedesátidenní zkušenosti Australanů. O minulosti etnické skupiny Nungon se tak toho z archivních dokumentů příliš mnoho nedozvíme. Plyne z nich, že šlo o jednu z nejzaostalejších a nejméně rozvinutých oblastí teritoria. Tak se situace jevila Australanům. Archivní dokumenty nejsou jedinými svědectvími o minulosti etnika Nungon. Pamětníci totiž mají co vyprávět. I jeden z nich uvedl, že až do příchodu Australanů byla oblast velice chudá. „Rostla tu jen tráva kunai a neznali jsme sůl,“ shrnul tehdejší stav Moses, jeden z významných mužů v komunitě.

Skupina Nungon

Antropologové o prekontaktním stavu kultury a dějinách Nungonů mnoho nevědí, v minulosti se k nim totiž na terénní výzkum žádný nevydal. Jedinou antropologicky relevantní studii uskutečnil luteránský misionář Urs Wegmann, jenž tam působil v osmdesátých letech. Jeho studium bylo pochopitelně motivováno luteránskými zájmy.

Z dosavadních poznatků plyne, že se jedná o austronéskou jazykovou skupinu, jež byla v čilém kontaktu se skupinami na pobřeží poloostrova Huon, zejména s lidmi z ostrovů Siassi a Tami. Víme, že obyvatelstvo uvedených ostrovů vedlo čilý obchod s vnitrozemím poloostrova, dodávali sem keramiku a mušle. Výměnou získávali tapu a další cennosti. Ostatně tapa, tedy roztloukaná a zplstnatělá spodní kůra stromu, byla až donedávna hlavním oděvem Nungonů.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Martin Soukup

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., (*1977) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Působí v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK a na katedře sociální a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Soukup Martin

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...