Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Proč to drhne

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 250, 2017/5

Znáte to – tváře se stahují jako v křeči, mezi jazykem a patrem to drhne. Nedostává se slin, aby sousto zvlhčily, obalily a pomohly mu hladce vklouznout do krku. Trpká, svíravá chuť se často vyskytuje u nejedlých částí rostlin (kůra, dřevo, listy), ale i v nezralých plodech například trnky (Prunus spinosa), kaki churmy (Diospiros kaki), banánu, planých jablk a v dalších. Jejími nositeli zde bývají obvykle třísloviny a další polyfenoly. Trpké jsou ale i látky odlišných struktur a původu, například soli některých vícemocných kovů, bazické bílkoviny a další polykationty. Všechny sdílejí společnou vlastnost, srážejí (precipitují) podstatný podíl bílkovin obsažených ve slině, a tím mění její povrchové napětí a lubrikační schopnosti. Kromě toho působí i na receptory buněk spojených s trojklanným nervem. Studie potravinářů z Technické univerzity v Mnichově srovnávala, jak ovlivní slinné proteiny epigalokatechin-galát (tříslovina, vyskytuje se v zeleném čaji), síran železitý, lysozym z vaječného bílku a chitosan (dusíkatý polysacharid získávaný z vnější kostry korýšů) v koncentracích vyvolávajících stejný chuťový vjem.

Sliny sedmi dobrovolníků badatelé inkubovali se zkoumanými látkami a poté je centrifugovali. Posléze analyzovali precipitát získaný centrifugací i ochuzenou slinu. Ukázalo se, že každá látka ovlivní slinný proteom trochu jinak. Podařilo se identifikovat 432 proteinů precipitovaných alespoň jedním činidlem. Z toho počtu nejvíce sráží síran železitý (422) následovaný chitosanem (398), epigalokatechin-galátem (379) a lysozymem (279). Precipitovány jsou proteiny od velmi malých až po poměrně velké (rozsah molekulových hmotností 4–3800 kilodaltonů) a jejich seznam zahrnuje i enzym amylázu, který se účastní trávení škrobu.

Judith Delius et al., J. Agric. Food Chem., DOI: 10.1021/acs.jafc.7b00436

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...