Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Proč to drhne

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 250, 2017/5

Znáte to – tváře se stahují jako v křeči, mezi jazykem a patrem to drhne. Nedostává se slin, aby sousto zvlhčily, obalily a pomohly mu hladce vklouznout do krku. Trpká, svíravá chuť se často vyskytuje u nejedlých částí rostlin (kůra, dřevo, listy), ale i v nezralých plodech například trnky (Prunus spinosa), kaki churmy (Diospiros kaki), banánu, planých jablk a v dalších. Jejími nositeli zde bývají obvykle třísloviny a další polyfenoly. Trpké jsou ale i látky odlišných struktur a původu, například soli některých vícemocných kovů, bazické bílkoviny a další polykationty. Všechny sdílejí společnou vlastnost, srážejí (precipitují) podstatný podíl bílkovin obsažených ve slině, a tím mění její povrchové napětí a lubrikační schopnosti. Kromě toho působí i na receptory buněk spojených s trojklanným nervem. Studie potravinářů z Technické univerzity v Mnichově srovnávala, jak ovlivní slinné proteiny epigalokatechin-galát (tříslovina, vyskytuje se v zeleném čaji), síran železitý, lysozym z vaječného bílku a chitosan (dusíkatý polysacharid získávaný z vnější kostry korýšů) v koncentracích vyvolávajících stejný chuťový vjem.

Sliny sedmi dobrovolníků badatelé inkubovali se zkoumanými látkami a poté je centrifugovali. Posléze analyzovali precipitát získaný centrifugací i ochuzenou slinu. Ukázalo se, že každá látka ovlivní slinný proteom trochu jinak. Podařilo se identifikovat 432 proteinů precipitovaných alespoň jedním činidlem. Z toho počtu nejvíce sráží síran železitý (422) následovaný chitosanem (398), epigalokatechin-galátem (379) a lysozymem (279). Precipitovány jsou proteiny od velmi malých až po poměrně velké (rozsah molekulových hmotností 4–3800 kilodaltonů) a jejich seznam zahrnuje i enzym amylázu, který se účastní trávení škrobu.

Judith Delius et al., J. Agric. Food Chem., DOI: 10.1021/acs.jafc.7b00436

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biochemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK.V Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývá flavonoidy a steroidy. Podílel se na vývoji řady imunoanalytických metod pro tyto látky ve formátech RIA, ELISA a DELFIA.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné