Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Husokůžný zážitek

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 304, 2017/5

Čeština je z hlediska tvorby nových slov jazykem velmi dynamickým. Neologismy se mimo jiné mohou tvořit skládáním víceslovných pojmenování do jednoho výrazu. Dnes bychom vám rádi představili tvoření nových kompozit z komponentů frazeologických pojmenování.

Frazém je ustálené spojení dvou a více slov, jehož význam není přímo odvoditelný z významů jednotlivých složek. Zároveň se mimo jiné vyznačuje přeneseností významu a často také expresivitou a emocionalitou. Skládání víceslovných spojení do jednoslovných kompozit není mluvčím českého jazyka cizí. Kromě mluvené komunikace je doma také v publicistice, protože je projevem jazykové ekonomie, a složeniny mohou navíc být čtenářsky velmi atraktivní. Frazeologické složeniny však příliš časté nejsou. Proč?

Správná interpretace významu frazému může být pro uživatele jazyka nesnadná, k tvorbě kompozit jsou proto využívány pouze frazémy, které jsou ustálenou součástí české slovní zásoby a jsou tedy i v modifikované podobě srozumitelné (mít husí kůži – husokůžné finále; udělat něco v tu ránu – vturánová výpověď). Nejčastějším způsobem je tzv. smíšené tvoření, kdy složenina vzniká kompozicí komponentů frazému a současně derivací, např. z komponentů frazému mít srdce z kamene „srdce“ a „kámen“ vytvoříme jejich složením a přidáním přípony přídavné jméno kamenosrdcatý.

Základem nového slova se také může stát pouze jeden, určující člen frazému – výsledkem děje, kdy autor píše do šuplíku, je pak šuplíkovka; něco směšného může být k popukání nebo jedním slovem popukanda.

Většina kompozit, příp. odvozenin z frazémů je okazionální, tedy příležitostná, a pravděpodobně se v české slovní zásobě neudrží (pěstnaokové zkreslení dějin; ponáspotopní chování; něčí mimomísnost; škudlivý kolenovrtač; zlomvazka pro štěstí; člověk pracující jako volnonohař či volnonožec). Možnost jejich trvalého zařazení do slovní zásoby však existuje. Zejména pro publicistické texty jsou typické výrazy zakončené příponou -ismus (např. jánabráchismus nebo odezdikezdismus). V hovorové češtině se uchytil například výraz podpantoflák, běžně se užívají také přídavná jména dobrosrdečný, měkkosrdcatý a o zlodějích i hanlivé dlouhoprstý.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Renáta Neprašová

Mgr. Renáta Neprašová (*1990) vystudovala český a německý jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Spolupracuje na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné