Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Husokůžný zážitek

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 304, 2017/5

Čeština je z hlediska tvorby nových slov jazykem velmi dynamickým. Neologismy se mimo jiné mohou tvořit skládáním víceslovných pojmenování do jednoho výrazu. Dnes bychom vám rádi představili tvoření nových kompozit z komponentů frazeologických pojmenování.

Frazém je ustálené spojení dvou a více slov, jehož význam není přímo odvoditelný z významů jednotlivých složek. Zároveň se mimo jiné vyznačuje přeneseností významu a často také expresivitou a emocionalitou. Skládání víceslovných spojení do jednoslovných kompozit není mluvčím českého jazyka cizí. Kromě mluvené komunikace je doma také v publicistice, protože je projevem jazykové ekonomie, a složeniny mohou navíc být čtenářsky velmi atraktivní. Frazeologické složeniny však příliš časté nejsou. Proč?

Správná interpretace významu frazému může být pro uživatele jazyka nesnadná, k tvorbě kompozit jsou proto využívány pouze frazémy, které jsou ustálenou součástí české slovní zásoby a jsou tedy i v modifikované podobě srozumitelné (mít husí kůži – husokůžné finále; udělat něco v tu ránu – vturánová výpověď). Nejčastějším způsobem je tzv. smíšené tvoření, kdy složenina vzniká kompozicí komponentů frazému a současně derivací, např. z komponentů frazému mít srdce z kamene „srdce“ a „kámen“ vytvoříme jejich složením a přidáním přípony přídavné jméno kamenosrdcatý.

Základem nového slova se také může stát pouze jeden, určující člen frazému – výsledkem děje, kdy autor píše do šuplíku, je pak šuplíkovka; něco směšného může být k popukání nebo jedním slovem popukanda.

Většina kompozit, příp. odvozenin z frazémů je okazionální, tedy příležitostná, a pravděpodobně se v české slovní zásobě neudrží (pěstnaokové zkreslení dějin; ponáspotopní chování; něčí mimomísnost; škudlivý kolenovrtač; zlomvazka pro štěstí; člověk pracující jako volnonohař či volnonožec). Možnost jejich trvalého zařazení do slovní zásoby však existuje. Zejména pro publicistické texty jsou typické výrazy zakončené příponou -ismus (např. jánabráchismus nebo odezdikezdismus). V hovorové češtině se uchytil například výraz podpantoflák, běžně se užívají také přídavná jména dobrosrdečný, měkkosrdcatý a o zlodějích i hanlivé dlouhoprstý.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Renáta Neprašová

Mgr. Renáta Neprašová (*1990) vystudovala český a německý jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Spolupracuje na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné