i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Umělé pěstování lidského embrya

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 239, 2017/4

1967:

Pokusy s oplodněním ve zkumavce pokračují. Dr. Edwards z americké Cambridge neustal na pokusech Petrucciho, které selhaly před několika léty: Vajíčko i spermata musí projít určitou fází „uschopnění“, nepostačuje je vyjmout z vaječníku nebo varlat, aby byly schopny kopulace. Dr. Lin ze San Franciska vytvořil injekční mikrostříkačky, kterými je možno vstřikovat roztoky do oplodněného vajíčka. Prozatím se mu podařilo takto oplodnit vajíčka myši v umělém prostředí a pak je vložit do dělohy jiné, kde se vyvinuly v normální myši, které si nicméně zachovaly charakteristické rysy svých rodičů. Edwardsovou metodou bude tedy v budoucnu možno

1 zkoumat, jakým způsobem se vyvíjejí vrozené anomálie od samého početí;

2 bude možno se vyhnout předávání dědičných nemocí, jako je hemofilie: Vajíčka se vyjmou, oplodní se ve zkumavce a bude možno zvolit embryo ženského rodu (identifikovatelné podle chromozómů) a implantovat je zpět do matčiny dělohy;

3 Při sterilitě ženy, zaviněné neprůchodností vejcovodů, bude možno vyjmout vajíčka z vaječníku, oplodnit je ve zkumavce spermatem manžela a implantovat zpět do dělohy ženy, kde se budou již vyvíjet normálně dále;

4 Naopak je možné „inverzní“ umělé oplodnění: Trpí-li žena sterilitou pro poruchu vaječníků, bude možno odebrat vajíčko ženě – dárkyni, oplodnit je ve zkumavce spermatozoidy manžela sterilní ženy a pak vajíčka této sterilní ženě implantovat do dělohy;

5 Pomocí Linových mikrostříkaček bude možno vstřikovat do oplodněných vajíček různé produkty, jestliže jsou obavy z dědičné zátěže, aby se korigovala předem;

6 Při léčbě gonadotropiny se vyskytují nežádoucí těhotenství s mnohočetnými plody: těmito novými technikami bude možno omezit těhotenství na jediné embryo.

To jsou prozatím pouze perspektivy, jejichž dosah a rozsah působení zatím není možno předvídat – a nejsou to vždy perspektivy radostné.

J. a M. Semotánovi (Vesmír 46, 121, 1967/4)

2017:

Boloňský lékař Daniele Petrucci v roce 1961 oznámil, že oplodnil in vitro lidské vajíčko, embryo se vyvíjelo 29 dní. Poté prý pokus ukončil, protože zárodek vykazoval patologické znaky. Svá tvrzení však nikdy nedoložil a vzhledem k tomu, co dnes o složitosti in vitro oplodnění víme, je téměř jisté, že si vymýšlel.

To fyziolog Robert G. Edwards (1925–2013), který v rozporu s citovaným textem nepůsobil v americké, ale v anglické Cambridge, byl jiná třída. Oplození lidského vajíčka in vitro se v jeho laboratoři podařilo v roce 1969. Později navázal spolupráci s chirurgem Patrickem C. Steptoem, který dokázal laparoskopicky odebrat budoucí matce zralé vajíčko a následně jí implantovat do dělohy embryo vzniklé in vitro. Třináct minut před půlnocí 25. července 1978 se narodila Louise Brownová, první dítě ze zkumavky. Od té doby následovaly miliony dalších. V roce 2010 Edwards obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Steptoe se ocenění nedožil, zemřel roku 1988. (Podrobněji Vesmír 90, 51, 2011/1.)

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné