Umělé pěstování lidského embrya

1967:

Pokusy s oplodněním ve zkumavce pokračují. Dr. Edwards z americké Cambridge neustal na pokusech Petrucciho, které selhaly před několika léty: Vajíčko i spermata musí projít určitou fází „uschopnění“, nepostačuje je vyjmout z vaječníku nebo varlat, aby byly schopny kopulace. Dr. Lin ze San Franciska vytvořil injekční mikrostříkačky, kterými je možno vstřikovat roztoky do oplodněného vajíčka. Prozatím se mu podařilo takto oplodnit vajíčka myši v umělém prostředí a pak je vložit do dělohy jiné, kde se vyvinuly v normální myši, které si nicméně zachovaly charakteristické rysy svých rodičů. Edwardsovou metodou bude tedy v budoucnu možno

1 zkoumat, jakým způsobem se vyvíjejí vrozené anomálie od samého početí;

2 bude možno se vyhnout předávání dědičných nemocí, jako je hemofilie: Vajíčka se vyjmou, oplodní se ve zkumavce a bude možno zvolit embryo ženského rodu (identifikovatelné podle chromozómů) a implantovat je zpět do matčiny dělohy;

3 Při sterilitě ženy, zaviněné neprůchodností vejcovodů, bude možno vyjmout vajíčka z vaječníku, oplodnit je ve zkumavce spermatem manžela a implantovat zpět do dělohy ženy, kde se budou již vyvíjet normálně dále;

4 Naopak je možné „inverzní“ umělé oplodnění: Trpí-li žena sterilitou pro poruchu vaječníků, bude možno odebrat vajíčko ženě – dárkyni, oplodnit je ve zkumavce spermatozoidy manžela sterilní ženy a pak vajíčka této sterilní ženě implantovat do dělohy;

5 Pomocí Linových mikrostříkaček bude možno vstřikovat do oplodněných vajíček různé produkty, jestliže jsou obavy z dědičné zátěže, aby se korigovala předem;

6 Při léčbě gonadotropiny se vyskytují nežádoucí těhotenství s mnohočetnými plody: těmito novými technikami bude možno omezit těhotenství na jediné embryo.

To jsou prozatím pouze perspektivy, jejichž dosah a rozsah působení zatím není možno předvídat – a nejsou to vždy perspektivy radostné.

J. a M. Semotánovi (Vesmír 46, 121, 1967/4)

2017:

Boloňský lékař Daniele Petrucci v roce 1961 oznámil, že oplodnil in vitro lidské vajíčko, embryo se vyvíjelo 29 dní. Poté prý pokus ukončil, protože zárodek vykazoval patologické znaky. Svá tvrzení však nikdy nedoložil a vzhledem k tomu, co dnes o složitosti in vitro oplodnění víme, je téměř jisté, že si vymýšlel.

To fyziolog Robert G. Edwards (1925–2013), který v rozporu s citovaným textem nepůsobil v americké, ale v anglické Cambridge, byl jiná třída. Oplození lidského vajíčka in vitro se v jeho laboratoři podařilo v roce 1969. Později navázal spolupráci s chirurgem Patrickem C. Steptoem, který dokázal laparoskopicky odebrat budoucí matce zralé vajíčko a následně jí implantovat do dělohy embryo vzniklé in vitro. Třináct minut před půlnocí 25. července 1978 se narodila Louise Brownová, první dítě ze zkumavky. Od té doby následovaly miliony dalších. V roce 2010 Edwards obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Steptoe se ocenění nedožil, zemřel roku 1988. (Podrobněji Vesmír 90, 51, 2011/1.)

-ov-