i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Genetika v roce 2030

 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 203, 2017/4

Bude za 14 let svět lepší, nebo horší? Jak si jej představují nejtalentovanější studenti, kteří se možná už brzy budou věnovat vědě? Vesmír ve spolupráci s profesorem Janem Černým z Přírodovědecké fakulty UK připravil genetickou dílnu, na niž jsme zájemce vybírali podle kvality eseje na téma „Jak si přeji prakticky využívat dnešní poznatky genetiky v době, kdy mi bude 30 let“. Nejvíce zaujal esej Terezy Hladíkové z Gymnázia Tachov.

Od počátku genetiky, za jejíhož zakladatele je považován G. J. Mendel, uplynulo už mnoho let a od té doby genetika výrazně pokročila. Dnes nám nestačí jen vědět, jak co funguje, snažíme se zasahovat a vytvářet nové. Nicméně genetika je nesmírně zajímavá věda, je to něco jako zkoumat manuál stavby a chování všech živých organismů. Díky genetickým poznatkům se dozvídáme spoustu informací nejen o sobě, ale i o světě kolem nás.

Myslím, že by v budoucnu bylo přínosné si nechat přečíst svoji genetickou informaci, protože bych zjistila, co jsem zdědila od svých předků, jestli se mám obávat dědičných onemocnění, či jaké je riziko, že moje děti mohou mít nějaké poruchy. Dokonce bych mohla zjistit, odkud moji předkové pocházeli. Vybrala jsem zde pár konkrétních příkladů, kdy by mohly poznatky z genetiky ovlivnit můj život.

Pokud bych dostala rakovinu tlustého střeva, což je nyní jeden z nejčastějších typů maligních nádorů, mohly by již existovat látky podporující apoptózu „neposlušných“ buněk. Francouzští vědci zjišťovali, nakolik mutace genu DCC ovlivní proces vzniku kolorektálního karcinomu. Ukázalo se, že myši, kterým byl gen DCC vyřazen z funkce, mají sklony ke spontánnímu vzniku mezitkáňových nádorů.

Nebo řekněme, že mi je 30 a chtěla bych mít děti, ale mám problémy s otěhotněním. S pomocí asistované reprodukce a genetiky bych mohla nejen mít zdravého potomka, ale mohla bych dokonce již před narozením odhalit, jestli bude mít vrozené vady, nebo jestli bude náchylný k depresím (což souvisí s genem pro oxytocinový receptor OXTR), nebo bude mít predispozice k nějakým chorobám, jako jsou rakovina prsu (gen BRCA1) či schizofrenie (gen dysbindin-1). Podle toho bych mohla přizpůsobit výchovu a snažit se těmto nemocem předejít, protože 80% šance rakoviny stále není 100 %, a věřím, že lze tento osud ovlivnit i vnějšími podmínkami.

Také bych po sekvenaci svého genomu mohla zjistit, jestli moje přílišná potřeba spánku není dána geneticky. Vědci z Texaské univerzity totiž objevili dva geny, které, jak věří, kontrolují REM a NREM fáze spánku. Myši s mutací genu Sik3 „naspaly“ o 50 % více NREM spánku než myši bez mutace. A myši s mutací genu NALCN mají mnohem méně spánku REM. Tato zjištění by mohla pomoci nejen mně, ale i spoustě lidí s poruchami spánku.

Genetika není využitelná jen v lékařství, ale díky GMO může zefektivnit také zemědělství. Dnes existují plodiny (zlatá rýže, GM kukuřice) geneticky upravené tak, aby byly výživnější nebo odolné proti škůdcům či nepříznivým klimatickým podmínkám. Zvýšení výživové hodnoty a výnosů z polí znamená zmenšení zemědělské plochy potřebné k uživení lidí na Zemi. To by mohlo pomoci trvale udržet rozvoj či vyřešit nedostatek jídla v rozvojových zemích.

Na druhou stranu je pravdou, že někdy je lepší nevědět, neboť to, co zjistím, mě může ovlivnit po zbytek života. Někteří lidé nápor pravdy nemusí snést, bude to pro ně spíše stres. Jiní naopak vědění toho, co je může potkat, uvítají a budou se snažit tomu předejít. Myslím, že jsem spíše druhý typ, ale jsem ráda, že existuje možnost rozhodnout se, jestli chci opravdu vědět všechno.

Když jsem se jako malá dívala na sci-fi filmy, kde vědci vyvíjeli organismy s podivuhodnými vlastnostmi, myslela jsem, že je to naprostý nesmysl. Ale v dnešní době, kdy stále častěji slýchám o pokrocích v genetice, vím, že to není tak nemožné, jak jsem si myslela. Vždyť je již možné získat genetickou informaci nenarozeného dítěte (při umělém oplodnění) a věřím, že za 14 let již budeme schopni pozměnit genom plodu tak, jak si budou rodiče přát. S tím jsou však neodmyslitelně spjaty i etické a morální problémy. Vyvstanou otázky typu: „V jakých případech a do jaké míry bychom měli zasahovat do genomu?“ nebo „Je správné hrát si takhle na Boha?“

Proč tento esej?

Genetika je nesmírně inspirativní substrát pro kritické myšlení a přímo se nabízí pro využití ve výuce. Sám se pokouším seznamovat se základy genetiky děti patřící věkem na základní školy a často zažívám kouzelné okamžiky jejich prozření a pochopení souvislostí, typický aha efekt. Bohužel se ještě častěji setkávám s tím, že jsou středoškolští studenti zcela genetikou nedotčeni. To ale vůbec neplatí pro Terezu Hladíkovou, která nejen výborně rozumí netriviální souvislosti mezi genotypem a fenotypem (s ohledem na různorodost nás lidí, včetně přesahu do biomedicíny), ale dokáže i zaujmout a vyjádřit svůj názor na aktuální etické otázky spojené s revolučním rozvojem genetiky, který právě prožíváme.

Prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Tereza Hladíková

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné