i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Zákulisí

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 130, 2017/3

Střídání v čele WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) vybírá nového generálního ředitele či ředitelku. Nahradí Margaret Chanovou z Hongkongu, které 30. června končí její druhé pětileté funkční období. Koncem ledna výkonná rada WHO zúžila výběr na tři kandidáty, o nichž bude v květnu v Ženevě hlasovat Světové zdravotnické shromáždění za účasti ministrů zdravotnictví všech 194 členských zemí.

Ve hře jsou pákistánská kardioložka a bývalá ministryně pro vědu Sania Nishtarová, bývalý ministr zdravotnictví a zahraničních věcí Etiopie Tedros Adhanom Ghebreyesus a britský lékař činný v OSN David Nabarro.

Nový ředitel zdědí chronicky podfinancovanou instituci, jejíž rozpočet může v nejbližších letech ještě zhubnout, naplní-li Donald Trump své plány na omezení příspěvků do OSN a jejích dceřiných organizací. Pro WHO představuje problém už jedno z jeho prvních výkonných nařízení, jímž zakázal financovat z federálního rozpočtu organizace, které ženám jakkoli usnadňují cestu k potratu.

Lovec predátorů se odmlčel

V polovině ledna z internetu zmizel seznam predátorských vydavatelů a časopisů, který roku 2010 zveřejnil a od té doby udržoval knihovník Jeffrey Beall z University of Colorado. Stejný osud potkal i související facebookovou stránku.

Predátorské časopisy jsou temnou stranou sílícího hnutí Open Access. Jsou dostupné zdarma a žijí z poplatků, které platí v nich publikující vědci. Na rozdíl od seriozních titulů (včetně mnoha, které fungují v režimu Open Access) ale predátoři pouze simulují recenzní řízení a otisknou sebevětší nesmysl, včetně textů generovaných počítačem a zjevných parodií na výzkum. (Jeden takový například „podepsaly“ hrdinky seriálu Simpsonovi Margaret Simpsonová a Edna Krabappelová spolu s jistým Kim Jong Funem. Původ jeho jména jistě není třeba angličtiny a světové politiky znalým čtenářům Vesmíru vysvětlovat.) Často také vědce bombardují spamem ve snaze získávat další platící autory.

Náhlý konec vyvolal ve vědecké obci pozdvižení jednak kvůli užitečnosti tohoto seznamu, jednak kvůli nejasnostem stran důvodů jeho konce. Beall až do uzávěrky Vesmíru situaci nijak nekomentoval, což otevřelo prostor spekulacím. Důvodem mohla být obava z žalob vydavatelů, kteří se zařazením na seznam mohli cítit poškozeni. Nebo příprava obdobného seznamu, plánovaného společností Cabell’s International, pro kterou Beall podle informací časopisu Science pracuje jako konzultant. Firma nicméně vydala prohlášení, že se zmizením seznamu nemá nic společného.

Podle mluvčího University of Colorado šlo o osobní nevynucené rozhodnutí Jeffreyho Bealla.

Na webu se objevilo hned několik kopií seznamu, jenž v okamžiku stažení obsahoval přes tisíc vydavatelství a dalších téměř 1300 samostatných časopisů. Kopie ale nikdo neaktualizuje, a pokud Beallův původní seznam nevstane z mrtvých nebo se příležitosti nechopí někdo další, informace budou rychle zastarávat. Jen za loňský rok na seznam přibylo asi 300 vydavatelů.

Měsíční závod spěje do finiše

V závěrečné fázi soutěže Google Lunar X Prize se udrželo pět týmů, které překročily důležitý mezník: uzavřely smlouvu s některou ze společností nabízejících vynesení nákladu na oběžnou dráhu a dále do vesmíru.

Soutěž vyhlásila roku 2007 nadace X Prize, odměnu ve výši 30 milionů dolarů slíbil vyplatit Google. Dvě třetiny této částky dostane tým, který jako první dopraví svůj modul na Měsíc, překoná na povrchu vzdálenost alespoň 500 metrů a odešle zpět na Zemi obrazovou a video dokumentaci. Zbytek peněz je určen druhému v pořadí a na prémii za splnění bonusových úkolů.

Některé týmy vyvíjejí vozítko, jiné „skákající“ modul, jenž by po měkkém přistání opět vzlétl a dosedl o 500 metrů dál. Týmy financované ze soukromých zdrojů měly původně čas jen do konce roku 2012, X Prize později konec soutěže posunula na závěr letošního roku.

Ve hře zůstávají izraelský tým SpaceIL, americký Moon Express, indický Team Indus, japonský Hakuto a mezinárodní Synergy Moon. Ten má výhodu vlastní rakety, neboť jeho součástí je i společnost Interorbital Systems, vyvíjející raketu Neptune. Ta však za sebou dosud nemá jediný start, stejně jako Electron společnosti Rocket Lab, s níž se dohodl Moon Express. SpaceIL by měl letět na Falconu 9 od firmy SpaceX, která už opakovaně prokázala, že je třeba brát ji vážně. Team Indus a Hakuto by měly letět společně, dohodly se s komerční součástí indické kosmické agentury ISRO.

Hra zkratek: z TA ČR do SIC

Rut Bízková, která byla do loňského roku předsedkyní Technologické agentury České republiky (rozhovor Vesmír 94, 79, 2015/2), se bude na pomezí vědy a průmyslu pohybovat i nadále. Od února vede Středočeské inovační centrum (SIC).

Rut Bízková vystudovala VŠCHT, od roku 1993 se věnovala problematice životního prostředí, zejména dopadům do energetiky. Od roku 1999 působila na Ministerstvu průmyslu a obchodu, od roku 2004 v agentuře CENIA a od roku 2006 byla náměstkyní ministra životního prostředí. Ve vládě Jana Fischera zastávala funkci ministryně téhož resortu. TA ČR vedla od roku 2012.

Velká Británie opustí Euratom

Britská vláda potvrdila, že jedním z důsledků brexitu bude také vystoupení Velké Británie z Euratomu – Evropského společenství pro atomovou energii, které je do struktury EU silně integrováno. Přinese to nejistotu a komplikace pro odcházející stát i pro zbytek EU.

Úkolem Euratomu je rozvoj jaderného výzkumu a průmyslu, dohled nad dodržováním bezpečnostních standardů a kontrola jaderného materiálu. To vše bude Velká Británie muset ošetřit novými zákony, vyhláškami a smlouvami. „Odchod z Euratomu znamená prohru pro všechny. Pro stoupence atomové energie, protože konkurenceschopnost jaderného průmyslu poklesne. Pro její kritiky, protože budou omezeny regulace zajišťující bezpečnost,“ řekl deníku Guardian Paul Dorrman z Ústavu pro energii londýnské University College.

Velká Británie patří v EU k zastáncům atomové energie a její odchod změní rovnováhu sil mezi stoupenci a odpůrci jádra. Otázka visí nad budoucností zatím největšího experimentálního fúzního reaktoru JET – evropského projektu se sídlem nedaleko anglického Culhamu, jehož provoz je řízen právě prostřednictvím Euratomu. Nově bude třeba také definovat roli Velké Británie ve výstavbě fúzního reaktoru ITER.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné