Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Vrkoči – malí, ale výjimeční

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 174, 2017/3

Když svým přátelům prozradíte, že se jako zoolog zabýváte „šneky“, následuje obvykle lehce překvapený výraz a otázka, jestli se ti vaši šneci dají jíst, případně jak se zbavit šnečích škůdců na zahrádce. Představa šneka, tedy suchozemského plže, obvykle rozměrově odpovídá dobře známému hlemýždi zahradnímu (Helix pomatia). Málokdo však ví, že značná část druhů suchozemských plžů dorůstá pouhých 1–5 mm.

Mezi takové trpa slíky patří i plži rodu vrkoč (Vertigo). Ačkoli jejich schránky dosahují velikosti jen kolem 2 mm, jsou tito živočichové v mnoha ohledech pozoruhodní a vymykají se celé řadě ekologických a biogeografických zákonitostí.

Vrkoči jsou pravděpodobně rozšířeni pouze na severní polokouli a nejvíc druhů (65) nalezneme v Severní Americe. V Evropě je vrkočů o poznání méně, jen 15 druhů, z toho 10 je známo z našeho území. Vrkoči žijí poměrně krátce, jen 1–3 roky. Vyskytují se nejčastěji při povrchu půdy v rostlinném opadu, na spadaném tlejícím dřevě nebo v suti, méně druhů tráví svůj život na stéblech nebo listech bylin (obr. 1). Pokud se chce člověk s vrkočem v přírodě setkat, musí se obvykle doslova ponořit do vegetace a pátrat s pohledem zaostřeným co nejblíže k zemi (případně využít některou ze speciálních vzorkovacích technik – např. prosívání rostlinného opadu).

Kromě nenápadnosti dané nepatrnou velikostí je vrkočům vlastní taky značná záliba ve vzácných a ostrůvkovitě roztroušených biotopech. Z toho důvodu jsou hned čtyři druhy celoevropsky chráněné (obr. 2A–D). Najdeme mezi nimi také několik glaciálních reliktů, tedy druhů, které byly ve střední Evropě plošně rozšířené v klimaticky příznivých obdobích poslední doby ledové (viselského glaciálu), případně v počáteční fázi doby poledové (holocénu). S oteplováním klimatu se uchýlily na sever, do boreální a arktické zóny, některé však setrvaly ve středoevropských pohořích, popřípadě na izolovaných stanovištích poněkud drsnějšího a hladnějšího mikroklimatu.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorech

Michal Horsák

Veronika Horsáková

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné