Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Multiúrovňová chemická komunikace

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 128, 2017/3

Když studujeme ekologické vztahy mezi různými organismy, obvykle svou pozornost soustředíme jen na dvě roviny: například kořist × predátor, rostlina × opylovač, parazit × přenašeč. Někdy jsou však vztahy mezi organismy mnohem propletenější a tradiční přístupy jsou navýsost nedostatečné. Pozoruhodným příkladem je víceúrovňová komunikace mezi fytopatogeny (organismy, jež vyvolávají onemocnění rostlin), jejich přenašečem a hostitelskou rostlinou. Teprve v posledních letech začínáme chápat, o jak komplexní problematiku se jedná. Většina patogenů rostlin (obvykle jde o bakterie či viry) je z hlediska svého přenosu na dalšího hostitele zcela závislá na přenašeči (typicky hmyz). Jak ale svého přenašeče přilákat na to správné místo? Stačí využít náležitého komunikačního kanálu. Hmyz navštěvuje různé rostliny, aby zde získal potravu či nakladl vajíčka. Při hledání se obvykle řídí určitými signály, jež rozpoznává pomocí zraku, hmatu, ale též čichu. A právě na čich se naučily cílit různé fytopatogeny. Jsou totiž schopné donutit rostlinu, aby produkovala určité těkavé organické látky, které vybraného přenašeče přivábí (často i na zjevně poškozenou rostlinu, kterou by daný hmyz jinak vůbec nenavštívil). Jedním z příkladů je proliferace jabloně způsobená fytoplazmou Candidatus Phytoplasma mali, jejímiž vektory jsou v našich podmínkách obvykle někteří zástupci merovitých (Psylloidea). Fytoplazma nutí jabloně produkovat zvláštní látku, která na napadené rostliny přiláká vybraného přenašeče, který tak bakterie prostřednictvím potravy nasbírá. Ovšem po přezimování si již infekční přenašeč vybírá pro kladení vajíček rostliny zdravé a nákaza se může dále šířit. Příkladů, jak fytopatogeny ovlivňují prostřednictvím rostlinných vůní chování svých přenašečů, je však mnohem více.

Ale možná že ani tři úrovně nemusí stačit. Nejnovější studie totiž ukazují, že rostlinné vůně, jimiž fytopatogeny přitahují specifické druhy hmyzu, mohou být odhaleny ještě někým dalším. Zdá se, že někteří blanokřídlí parazitoidi dokážou tyto signály rozpoznat a jsou pro ně užitečným vodítkem, prozrazujícím kde nalézt hmyzí hostitele, do nichž by mohli naklást svá vajíčka. To se týká například drobné mery Diaphorina citri, která je přitahována citrusy, jež jsou napadané jednou jistou bakterií a jejímž parazitoidem je vosa Tamarixia radiata. Ukázalo se, že i vosu více přitahují napadené rostliny, na kterých pravděpodobně najde více hostitelů. Možná ani zde není celé této komunikační kaskádě konec, ale to už nám ukáže další výzkum. Každopádně je zřejmé, že abychom odhalili a pochopili různé velmi komplexní ekologické vztahy, budeme muset občas zabrousit trochu hlouběji než dosud.

J. Gross, Frontiers in Ecology and Evolution, DOI: 10.3389/fevo.2016.00104

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...