Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Multiúrovňová chemická komunikace

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 128, 2017/3

Když studujeme ekologické vztahy mezi různými organismy, obvykle svou pozornost soustředíme jen na dvě roviny: například kořist × predátor, rostlina × opylovač, parazit × přenašeč. Někdy jsou však vztahy mezi organismy mnohem propletenější a tradiční přístupy jsou navýsost nedostatečné. Pozoruhodným příkladem je víceúrovňová komunikace mezi fytopatogeny (organismy, jež vyvolávají onemocnění rostlin), jejich přenašečem a hostitelskou rostlinou. Teprve v posledních letech začínáme chápat, o jak komplexní problematiku se jedná. Většina patogenů rostlin (obvykle jde o bakterie či viry) je z hlediska svého přenosu na dalšího hostitele zcela závislá na přenašeči (typicky hmyz). Jak ale svého přenašeče přilákat na to správné místo? Stačí využít náležitého komunikačního kanálu. Hmyz navštěvuje různé rostliny, aby zde získal potravu či nakladl vajíčka. Při hledání se obvykle řídí určitými signály, jež rozpoznává pomocí zraku, hmatu, ale též čichu. A právě na čich se naučily cílit různé fytopatogeny. Jsou totiž schopné donutit rostlinu, aby produkovala určité těkavé organické látky, které vybraného přenašeče přivábí (často i na zjevně poškozenou rostlinu, kterou by daný hmyz jinak vůbec nenavštívil). Jedním z příkladů je proliferace jabloně způsobená fytoplazmou Candidatus Phytoplasma mali, jejímiž vektory jsou v našich podmínkách obvykle někteří zástupci merovitých (Psylloidea). Fytoplazma nutí jabloně produkovat zvláštní látku, která na napadené rostliny přiláká vybraného přenašeče, který tak bakterie prostřednictvím potravy nasbírá. Ovšem po přezimování si již infekční přenašeč vybírá pro kladení vajíček rostliny zdravé a nákaza se může dále šířit. Příkladů, jak fytopatogeny ovlivňují prostřednictvím rostlinných vůní chování svých přenašečů, je však mnohem více.

Ale možná že ani tři úrovně nemusí stačit. Nejnovější studie totiž ukazují, že rostlinné vůně, jimiž fytopatogeny přitahují specifické druhy hmyzu, mohou být odhaleny ještě někým dalším. Zdá se, že někteří blanokřídlí parazitoidi dokážou tyto signály rozpoznat a jsou pro ně užitečným vodítkem, prozrazujícím kde nalézt hmyzí hostitele, do nichž by mohli naklást svá vajíčka. To se týká například drobné mery Diaphorina citri, která je přitahována citrusy, jež jsou napadané jednou jistou bakterií a jejímž parazitoidem je vosa Tamarixia radiata. Ukázalo se, že i vosu více přitahují napadené rostliny, na kterých pravděpodobně najde více hostitelů. Možná ani zde není celé této komunikační kaskádě konec, ale to už nám ukáže další výzkum. Každopádně je zřejmé, že abychom odhalili a pochopili různé velmi komplexní ekologické vztahy, budeme muset občas zabrousit trochu hlouběji než dosud.

J. Gross, Frontiers in Ecology and Evolution, DOI: 10.3389/fevo.2016.00104

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pecháček

Mgr. Pavel Pecháček (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v rámci stejnojmenného oboru zde pokračuje v doktorském studiu. Zabývá se především významem ultrafialového záření jakožto zvláštního komunikačního signálu v přírodě, konkrétně pak studiem vlastností UV‑reflektantních struktur na křídlech motýlů. Mimoto se věnuje studiu dějin přírodovědného bádání, obzvláště se zaměřením na období viktoriánské a edwardovské Anglie.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné