Hranice svobody

Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je nepřípustná“. Zároveň je však lze „omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých“.

Počátek devadesátých let plný euforie z nově nabyté svobody byl zároveň i dobou, kdy lidé zjišťovali, že i svoboda slova má své hranice. A jedním z prvních významných případů překročení této hranice byl případ skinheadské rockové skupiny Braník.

Orlík a skinheads

Obálka časopisu Rock&Pop z roku 1990 ukazuje, že kapela Orlík napomohla i šíření vizuální stylizace skinheadského hnutí. Členové mají krátké sestřihy, jsou oblečeni do typických „bombrů“, leteckých bund bez límce, a na nohou mají typické těžké boty.

V atmosféře zdánlivě neomezené svobody měly skinheadské kapely punc dříve zakázaného a otevíraly témata, o kterých se dříve nesmělo mluvit. Bezprecedentní úspěch zaznamenala především kapela Orlík založená roku 1988 zpěvákem Danielem Landou a kytaristou Davidem Matáskem, kteří byli populární i jako filmoví a divadelní herci, což bezpochyby přispělo k obecné přijatelnosti a popularitě skupiny. Alb Oi! (1990) a Demise (1991), vydaných společností Monitor, se prodalo více než sto tisíc kusů a získala si popularitu, která značně překračovala okruh sympatizantů hnutí skinheads.

Pokud jde o texty, navazovala kapela na britské a německé kapely stylu Oi, které zpívaly o slastech a strastech života skinheads a prosazovaly odpor k národnostním menšinám a komunismu, lásku k vlasti, případně „bílou“ Evropu. Zároveň si byli členové kapely Orlík vědomi, že jde o problematická témata, a že právě kontroverze přitahuje pozornost.

Na první desce se proto objevila kratičká skladba s tajemným názvem Álíb agil (tedy Bílá liga, psáno a zpíváno pozpátku) a textem:

Álíb agil ej alíb, alíb

Itsičyv is ytob

Chin v ej ejovt alís

Álíb alís ěm alipelsaz

Uonreč išud im alilěbyv

Tento text umožnil posluchačům spiklenecky dešifrovat slova psaná pozpátku a ještě více posílil image skupiny jako drsných mužů, kteří říkají, jakkoli zašifrovaně, to, na co média nemají odvahu nebo co je rovnou „zakázané“. Vzhledem k úspěchu první nahrávky a jejímu neproblematickému přijetí se pak na albu Demise z roku 1991 objevil celý text písně Bílá liga namířené proti černým „turistům“. Naživo přitom kapela místo průhledného jinotaje „turista“ používala slovo „negr“.