Klimatická změna a zásoba vody v půdě

Vody v půdě ubývá. Oteplení přináší vyšší výpar z půdy a rostliny spotřebují více vody. Důsledkem je více vodní páry v atmosféře a nedostatek vody v půdě. Vodní pára jako nejdůležitější skleníkový plyn navíc zesiluje skleníkový efekt.

V rámci koloběhu vody nad pevninou se voda dostává do půdy a dočasně se stává součástí půdního prostředí. Je předpokladem mikrobiálních procesů v půdě a současně je nezbytná pro růst a vývoj rostlin jako rozpouštědlo pro živiny, zdroj vodíku a kyslíku v procesu fotosyntézy, transportní a ochlazovací médium i opora pro rostlinu díky své nestlačitelnosti.

Z pohledu člověka, ale také potravní pyramidy v biosféře je klíčová funkce vody v jejím podílu na produkci biomasy. Různé rostliny mají různou (s)potřebu vody na tvorbu biomasy a jedním ze způsobů, jak jejich náročnost vyjádřit, je transpirační koeficient. Tento bezrozměrný koeficient vyjadřuje množství vypařené vody na váhu vytvořené sušiny. Vinná réva má koeficient 250, pšenice 500, okurka 800. Tedy na gram sušiny projde těmito rostlinami čtvrt, půl, resp. něco více než tři čtvrtě litru vody v závislosti na fyziologických procesech, mechanismu fotosyntézy (C4 rostliny mají transpirační koeficient nižší) i na dlouhodobé adaptaci prostředí.

V každém případě množství dostupné vody v půdě zásadně ovlivňuje produkční schopnost rostlin; kolik biomasy daný druh vytvoří, je pak výsledkem fyziologických předpokladů a vodních zdrojů (pomineme-li jiné limitující faktory). ČR patří mezi oblasti, kde pozorujeme postupné snižování dostupné vody v půdě, a to zvláště v květnu a červnu.

Srovnání počtu dnů s nedostatečnou zásobou vody pro rostliny v období 1961–1990 a 1991–2014 (zdroj: Generel vodního hospodářství krajiny ČR).

V článku Sucho v České republice (Vesmír 95, 565, 2016/10) jsme ukázali, že na území naší republiky se v posledních šedesáti letech mění vodní bilance a narůstá počet suchých dní s nedostatečnou zásobou vody pro optimální růst rostlin (obr. 1). Přímou příčinou je – při konstantním množství srážek – především zvýšení teploty nad územím ČR (za posledních 150 let o 1,1 °C), čímž se zvyšuje nejen výpar, ale i schopnost teplejšího vzduchu pojmout více vodní páry. Voda se pak nachází ve větším množství v atmosféře a chybí v půdě.