Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Klimatická změna a zásoba vody v půdě

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 580, 2017/10

Vody v půdě ubývá. Oteplení přináší vyšší výpar z půdy a rostliny spotřebují více vody. Důsledkem je více vodní páry v atmosféře a nedostatek vody v půdě. Vodní pára jako nejdůležitější skleníkový plyn navíc zesiluje skleníkový efekt.

V rámci koloběhu vody nad pevninou se voda dostává do půdy a dočasně se stává součástí půdního prostředí. Je předpokladem mikrobiálních procesů v půdě a současně je nezbytná pro růst a vývoj rostlin jako rozpouštědlo pro živiny, zdroj vodíku a kyslíku v procesu fotosyntézy, transportní a ochlazovací médium i opora pro rostlinu díky své nestlačitelnosti.

Z pohledu člověka, ale také potravní pyramidy v biosféře je klíčová funkce vody v jejím podílu na produkci biomasy. Různé rostliny mají různou (s)potřebu vody na tvorbu biomasy a jedním ze způsobů, jak jejich náročnost vyjádřit, je transpirační koeficient. Tento bezrozměrný koeficient vyjadřuje množství vypařené vody na váhu vytvořené sušiny. Vinná réva má koeficient 250, pšenice 500, okurka 800. Tedy na gram sušiny projde těmito rostlinami čtvrt, půl, resp. něco více než tři čtvrtě litru vody v závislosti na fyziologických procesech, mechanismu fotosyntézy (C4 rostliny mají transpirační koeficient nižší) i na dlouhodobé adaptaci prostředí.

V každém případě množství dostupné vody v půdě zásadně ovlivňuje produkční schopnost rostlin; kolik biomasy daný druh vytvoří, je pak výsledkem fyziologických předpokladů a vodních zdrojů (pomineme-li jiné limitující faktory). ČR patří mezi oblasti, kde pozorujeme postupné snižování dostupné vody v půdě, a to zvláště v květnu a červnu.

V článku Sucho v České republice (Vesmír 95, 565, 2016/10) jsme ukázali, že na území naší republiky se v posledních šedesáti letech mění vodní bilance a narůstá počet suchých dní s nedostatečnou zásobou vody pro optimální růst rostlin (obr. 1). Přímou příčinou je – při konstantním množství srážek – především zvýšení teploty nad územím ČR (za posledních 150 let o 1,1 °C), čímž se zvyšuje nejen výpar, ale i schopnost teplejšího vzduchu pojmout více vodní páry. Voda se pak nachází ve větším množství v atmosféře a chybí v půdě.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie, Hydrologie

O autorech

Miroslav Trnka

Zdeněk Žalud

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...