Žlutá není jen žlutá

Mnoho krytosemenných rostlin využívá ke svému opylení různé druhy, především bezobratlé živočichy. Vzácněji to jsou i různí obratlovci, například kolibříci či kaloni. Jedním z hlavních způsobů, jak mohou rostliny opylovače zaujmout, je zbarvení květu. Samotná barva je zřejmě důležitá při hledání květu na větší vzdálenost, po nalezení rostliny může hrát významnou roli i kontrast mezi jeho různými částmi. Evoluce květního zbarvení je úzce provázaná s vlastnostmi zraku opylovače a autoři studie publikované v lednovém čísle časopisu Plant Biology se rozhodli zjistit, zda existuje rozdíl ve spektrálních vlastnostech žlutě kvetoucích rostlin v závislosti na typu jejich hlavního opylovače. Výběr daného zbarvení není náhodný, protože žluté květy jsou často nositeli lidskému oku neviditelných ultrafialových vzorů. Ty mají většinou velmi podobný charakter – silně UV absorpční střed květu lemovaný UV reflektující plochou (v angličtině se používá termín „bull’s eye“, který značí střed terče či zásah do černého, viz obr.). Předpokládá se, že tento vzor je vodítkem opylovači k snadnějšímu nalezení středu květu a jeho správnému nasměrování pro úspěšné opylení.

Autoři rostliny rozdělili na dvě skupiny: na ty opylované včelami a na druhy využívající k opylení ptáky. Jak včely, tak četní ptáci mají zrak citlivý na světlo ultrafialových vlnových délek a tato „UV-vodítka“ by tak pro ně měla být dobře patrná. Analýza ukázala, že ultrafialové vzory jsou sice přítomné na většině rostlin, jejichž hlavním opylovačem je včela, ale u druhů opylovaných ptáky jsou květy častokrát zcela UV-absorpční. I přesto, že při následném pokusu nevykazovali zástupci tří vybraných druhů z čeledi včelovitých konstantní preferenci pro konkrétní ultrafialový vzor, první kontakt tykadla s květem proběhl zpravidla v UV-absorpční oblasti, ať už byla uměle umístěna v jakékoli části květu. To odpovídá dříve zjištěným skutečnostem, totiž že pro včely je při vyhledávání potravy důležité kontrastní zbarvení, které je v tomto případě zajištěno v UV oblasti spektra. Tento jev svědčí pro vzájemnou adaptaci rostliny a zraku hlavního opylovače. Pro ptáky kontrastní vzor zřejmě roli nehraje a efektivnímu vyhledávání potravy mohou krom barvy napomáhat jiné znaky květu, což již autoři studie netestovali.

Pro doplnění autory článku explicitně neuváděného, leč možného vysvětlení, proč je pro včelu podstatný kontrast, je důležité si uvědomit, že pyl je UV-absorpční. Jelikož byl pyl původně jedinou poskytovanou odměnou či potravou opylovači, je pravděpodobné, že evoluce dala vzniknout takovému chování, které vedlo k upřednostňování kontrastnějších květů, jež zaručovaly více potravy ve formě pylu. Některé evolučně odvozenější rostliny tak mohou pouze využívat vrozeného chování opylovače imitováním takového kontrastu pomocí ploch na svých květech, které pohlcují nebo odrážejí UV záření.

Papierek et al., Plant Biology, DOI: 10.1111/plb.12322