i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Podivně růžová kachna

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 394, 2016/7

Mnohá zvířata vyhynula (často s naším přičiněním) dřív, než jsme se o nich stačili dozvědět něco podstatného. Ani pak nemusí být pozdě, neboť ještě mohou posloužit muzejní exponáty. Je to i případ velmi zvláštní indické kachny, kterou nikdo prokazatelně nespatřil od r. 1949. V zajetí vymřela ještě dříve, neboť se ji nikdy nepodařilo rozmnožit.

Kachna růžovohlavá (Rhodonessa caryophyllacea, někdy též Netta caryophyllacea) se vzácně vyskytovala na severovýchodě Indie. Nejvíc záznamů je z Biháru a Západního i Východního Bengálska. Podle jednoho koloniálního úředníka tam byly tyto kachny ještě v polovině 19. století „celkem běžné, takže jich po honu na tygra někdy bylo možné střelit půl tuctu“. Zřejmě dávaly přednost močálům a malým zarostlým jezírkům v odlehlých oblastech. Proto ornitologové tuto kachnu úplně neodepsali ani téměř po sedmdesáti letech, i když v Bangladéši a nejpřelidněnější části Indie už dnes takové biotopy v podstatě neexistují. V 19. století se však tyto kachny ve větším počtu objevovaly po vyhnízdění. To znamená, že odněkud migrovaly, a nabízí se jediná možnost: sousední Myanmar (tehdy Barma). Sever Myanmaru byl po dlouhá desetiletí velmi obtížně přístupný, takže tu ještě jsou slibné lokality. Jenže země už se nějakou dobu otvírá turistům i birdwatcherům, a kachny růžovohlavé stále nikde (občas se objeví nějaké neprůkazné pozorování, ale tak jako v případě yettiho schází důkazní fotografie nebo video). IUCN i Birdlife International zatím kachnu růžovohlavou stále vedou jako druh kriticky ohrožený, i když k „oficiálnímu“ vyhynutí obvykle stačí, aby byl živočich nezvěstný padesát let.

Kachna růžovohlavá je – či byla – jednou z největších kachen (velikosti husice liščí). Na první pohled na ní byly podivné tři věci: nezvykle dlouhý, štíhlý krk, nápadně dlouhý a mohutný zobák a na kačerovi ve svatebním až křiklavě růžová hlava a zadní část krku.

Růžové zbarvení není u ptáků moc běžné – například u papoušků a dalších pestrých tropických druhů se téměř nevyskytuje. Výjimky přesto existují: kakadu růžový, jeden arktický racek, špaček růžový, někteří pouštní hýli a kardinál úzkozobý (růžová zjevně patří spíš do suchého prostředí, nikoliv do bujných tropů), mezi vodními ptáky má růžovou barvu americký kolpík, a zejména plameňáci. V početném řádu vrubozobých (ale i u dalších plavajících ptáků) se růžová objevuje jen dvakrát: kromě zmiňované kachny tentýž pigment i u australského lžičáka širokozobého (Malacorhynchus membranaceus), v jehož případě však jde jen o nepatrné růžové skvrnky po stranách hlavy, které v přírodě většinou ani není vidět. Rozsahem a sytostí růžového zbarvení byla tedy kachna růžovohlavá zjevem naprosto jedinečným.

Růžovou (a příbuzné „teplé“ odstíny) způsobují karotenoidy a autoři studie v časopise The Auk nyní potvrdili tentýž pigment u kachny i lžičáka, což jsou ale velmi nepříbuzné druhy (kachna je v systému v těsném sousedství zrzohlávek, zatímco lžičák má navzdory matoucímu českému názvu nejblíže ke kachnicím rodu Oxyura, popřípadě k husicím rodu Tadorna). Růžová se patrně u kachen objevila dvakrát nezávisle na sobě, ve dvou samostatných evolučních liniích s typickou konvergencí. Lze ovšem připustit i druhou možnost, byť méně pravděpodobnou – růžové zbarvení bylo kdysi u vrubozobých rozšířenější a uvedené dva druhy jsou jen relikty.

Ať už se to má se záhadnou růžovou jakkoliv, teď je třeba nalézt nepatrnou populaci, která se snad ještě skrývá v myanmarských bažinách. Nadějná je i spekulace, že by mohlo jít o druh s převážně noční aktivitou. Najít kachnu v močále jistě nebude snadné, ale najít ji tamtéž v noci a ještě k tomu ji vyfotografovat, to je teprve výzva…

Literatura

Thomas D. B., James H. F.: Nondestructive Raman spectroscopy confirms carotenoid-pigmented plumage in the Pink-headed Duck. The Auk 133, 147–154, 2016; DOI: 10.1642/AUK-15-152.1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Hrubý

Ing. Jiří Hrubý (*1957) vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Je profesionální překladatel, amatérský ornitolog a s vysokohorskou nemocí má osobní zkušenost.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné