i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Podivně růžová kachna

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 394, 2016/7

Mnohá zvířata vyhynula (často s naším přičiněním) dřív, než jsme se o nich stačili dozvědět něco podstatného. Ani pak nemusí být pozdě, neboť ještě mohou posloužit muzejní exponáty. Je to i případ velmi zvláštní indické kachny, kterou nikdo prokazatelně nespatřil od r. 1949. V zajetí vymřela ještě dříve, neboť se ji nikdy nepodařilo rozmnožit.

Kachna růžovohlavá (Rhodonessa caryophyllacea, někdy též Netta caryophyllacea) se vzácně vyskytovala na severovýchodě Indie. Nejvíc záznamů je z Biháru a Západního i Východního Bengálska. Podle jednoho koloniálního úředníka tam byly tyto kachny ještě v polovině 19. století „celkem běžné, takže jich po honu na tygra někdy bylo možné střelit půl tuctu“. Zřejmě dávaly přednost močálům a malým zarostlým jezírkům v odlehlých oblastech. Proto ornitologové tuto kachnu úplně neodepsali ani téměř po sedmdesáti letech, i když v Bangladéši a nejpřelidněnější části Indie už dnes takové biotopy v podstatě neexistují. V 19. století se však tyto kachny ve větším počtu objevovaly po vyhnízdění. To znamená, že odněkud migrovaly, a nabízí se jediná možnost: sousední Myanmar (tehdy Barma). Sever Myanmaru byl po dlouhá desetiletí velmi obtížně přístupný, takže tu ještě jsou slibné lokality. Jenže země už se nějakou dobu otvírá turistům i birdwatcherům, a kachny růžovohlavé stále nikde (občas se objeví nějaké neprůkazné pozorování, ale tak jako v případě yettiho schází důkazní fotografie nebo video). IUCN i Birdlife International zatím kachnu růžovohlavou stále vedou jako druh kriticky ohrožený, i když k „oficiálnímu“ vyhynutí obvykle stačí, aby byl živočich nezvěstný padesát let.

Kachna růžovohlavá je – či byla – jednou z největších kachen (velikosti husice liščí). Na první pohled na ní byly podivné tři věci: nezvykle dlouhý, štíhlý krk, nápadně dlouhý a mohutný zobák a na kačerovi ve svatebním až křiklavě růžová hlava a zadní část krku.

Růžové zbarvení není u ptáků moc běžné – například u papoušků a dalších pestrých tropických druhů se téměř nevyskytuje. Výjimky přesto existují: kakadu růžový, jeden arktický racek, špaček růžový, někteří pouštní hýli a kardinál úzkozobý (růžová zjevně patří spíš do suchého prostředí, nikoliv do bujných tropů), mezi vodními ptáky má růžovou barvu americký kolpík, a zejména plameňáci. V početném řádu vrubozobých (ale i u dalších plavajících ptáků) se růžová objevuje jen dvakrát: kromě zmiňované kachny tentýž pigment i u australského lžičáka širokozobého (Malacorhynchus membranaceus), v jehož případě však jde jen o nepatrné růžové skvrnky po stranách hlavy, které v přírodě většinou ani není vidět. Rozsahem a sytostí růžového zbarvení byla tedy kachna růžovohlavá zjevem naprosto jedinečným.

Růžovou (a příbuzné „teplé“ odstíny) způsobují karotenoidy a autoři studie v časopise The Auk nyní potvrdili tentýž pigment u kachny i lžičáka, což jsou ale velmi nepříbuzné druhy (kachna je v systému v těsném sousedství zrzohlávek, zatímco lžičák má navzdory matoucímu českému názvu nejblíže ke kachnicím rodu Oxyura, popřípadě k husicím rodu Tadorna). Růžová se patrně u kachen objevila dvakrát nezávisle na sobě, ve dvou samostatných evolučních liniích s typickou konvergencí. Lze ovšem připustit i druhou možnost, byť méně pravděpodobnou – růžové zbarvení bylo kdysi u vrubozobých rozšířenější a uvedené dva druhy jsou jen relikty.

Ať už se to má se záhadnou růžovou jakkoliv, teď je třeba nalézt nepatrnou populaci, která se snad ještě skrývá v myanmarských bažinách. Nadějná je i spekulace, že by mohlo jít o druh s převážně noční aktivitou. Najít kachnu v močále jistě nebude snadné, ale najít ji tamtéž v noci a ještě k tomu ji vyfotografovat, to je teprve výzva…

Literatura

Thomas D. B., James H. F.: Nondestructive Raman spectroscopy confirms carotenoid-pigmented plumage in the Pink-headed Duck. The Auk 133, 147–154, 2016; DOI: 10.1642/AUK-15-152.1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Hrubý

Ing. Jiří Hrubý (*1957) vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Je profesionální překladatel, amatérský ornitolog a s vysokohorskou nemocí má osobní zkušenost.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné