i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Devátý kruh pekla, nebo kolébka života?

Podledovcová a trvale zamrzlá jezera
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 444, 2016/7

Podledovcová jezera jsou unikátní habitaty vyznačující se velice nízkými teplotami a absencí slunečního záření. Za teplot pohybujících se okolo několika stupňů pod bodem mrazu jsou v tekutém stavu udržována tlakem nadložního ledovce, působením geotermální energie a prostřednictvím chemických příměsí.

V Antarktidě bylo objeveno už téměř 400 podledovcových jezer a toto číslo takřka jistě není konečné. A to nepočítáme jezera „pouze“ trvale zamrzlá, překrytá tenčí vrstvou ledu.

„Pravá“ podledovcová jezera nalezneme jen pod ledovým příkrovem Antarktidy. Značná část z nich je aktivní – propojená s jinými podledovcovými jezery sítí periodických kanálů a podledovcových řek, kterými se v pulsech vyrovnává tlak mezi různými jezery a (případně) Jižním oceánem. Typickým zástupcem tohoto typu jezer je Whillans v západní Antarktidě u jihozápadního pobřeží Rossova moře. Do něj se v lednu roku 2013 podařilo provrtat americké expedici.1) Jezero překrývá „jen“ 801 m masy ledovce, a proto si výzkumníci mohli dovolit poněkud velkorysejší přístup se dvěma polními laboratořemi, torpédovitou sondou pro odběr vody i sedimentu a šetrnějším vrtáním pomocí důkladně sterilizovaného vybavení chrlícího horkou vodu zbavenou možných mikroskopických organismů-kontaminantů prostřednictvím důkladné filtrace, zahřátí na vysoké teploty a ozáření intenzivním UV světlem.

Na první pohled se takovéto prostředí může zdát méně vzrušující než miliony let hermeticky uzavřené vody Vostoku, ale hned druhý pohled nás vyvede z omylu. Podledovcové jezero Whillans připomíná bažinatou deltu mělkých, asi 1,5 až 2 m hlubokých dynamických kanálů s hlubokou vrstvou zvodnělého sedimentu na cca 60 km2. Staré je zhruba 120 000 až milion let a voda se v něm kompletně vymění přibližně jednou za dekádu. Jeho teplota se pohybuje okolo –0,5 °C, voda samotná je mírně slaná, mírně zásaditá a s nízkým obsahem kyslíku. Některé indicie nasvědčují tomu, že by se v okolí mohly nacházet i hydrotermální vývěry. Podle molekulárněbiologických analýz se v jezeře nachází relativně velká diverzita bakterií a několik zástupců skupiny archaea. Prokaryotické organismy zde tvoří propojený funkční ekosystém chemoautotrofů (organismů, které jako živiny dokážou využívat přítomné anorganické sloučeniny) a heterotrofů (kteří využívají jako zdroje organické látky) s komplexními cykly prvků vycházejícími z redukovaných sloučenin Fe, S, C a N.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci, je členem redakční rady Vesmíru.
Toman Jan

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...