Devátý kruh pekla, nebo kolébka života?

Podledovcová jezera jsou unikátní habitaty vyznačující se velice nízkými teplotami a absencí slunečního záření. Za teplot pohybujících se okolo několika stupňů pod bodem mrazu jsou v tekutém stavu udržována tlakem nadložního ledovce, působením geotermální energie a prostřednictvím chemických příměsí.

V Antarktidě bylo objeveno už téměř 400 podledovcových jezer a toto číslo takřka jistě není konečné. A to nepočítáme jezera „pouze“ trvale zamrzlá, překrytá tenčí vrstvou ledu.

„Pravá“ podledovcová jezera nalezneme jen pod ledovým příkrovem Antarktidy. Značná část z nich je aktivní – propojená s jinými podledovcovými jezery sítí periodických kanálů a podledovcových řek, kterými se v pulsech vyrovnává tlak mezi různými jezery a (případně) Jižním oceánem. Typickým zástupcem tohoto typu jezer je Whillans v západní Antarktidě u jihozápadního pobřeží Rossova moře. Do něj se v lednu roku 2013 podařilo provrtat americké expedici.¹⁾ Jezero překrývá „jen“ 801 m masy ledovce, a proto si výzkumníci mohli dovolit poněkud velkorysejší přístup se dvěma polními laboratořemi, torpédovitou sondou pro odběr vody i sedimentu a šetrnějším vrtáním pomocí důkladně sterilizovaného vybavení chrlícího horkou vodu zbavenou možných mikroskopických organismů-kontaminantů prostřednictvím důkladné filtrace, zahřátí na vysoké teploty a ozáření intenzivním UV světlem.

Na první pohled se takovéto prostředí může zdát méně vzrušující než miliony let hermeticky uzavřené vody Vostoku, ale hned druhý pohled nás vyvede z omylu. Podledovcové jezero Whillans připomíná bažinatou deltu mělkých, asi 1,5 až 2 m hlubokých dynamických kanálů s hlubokou vrstvou zvodnělého sedimentu na cca 60 km2. Staré je zhruba 120 000 až milion let a voda se v něm kompletně vymění přibližně jednou za dekádu. Jeho teplota se pohybuje okolo –0,5 °C, voda samotná je mírně slaná, mírně zásaditá a s nízkým obsahem kyslíku. Některé indicie nasvědčují tomu, že by se v okolí mohly nacházet i hydrotermální vývěry. Podle molekulárněbiologických analýz se v jezeře nachází relativně velká diverzita bakterií a několik zástupců skupiny archaea. Prokaryotické organismy zde tvoří propojený funkční ekosystém chemoautotrofů (organismů, které jako živiny dokážou využívat přítomné anorganické sloučeniny) a heterotrofů (kteří využívají jako zdroje organické látky) s komplexními cykly prvků vycházejícími z redukovaných sloučenin Fe, S, C a N.