i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Devátý kruh pekla, nebo kolébka života?

Podledovcová a trvale zamrzlá jezera
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 444, 2016/7

Podledovcová jezera jsou unikátní habitaty vyznačující se velice nízkými teplotami a absencí slunečního záření. Za teplot pohybujících se okolo několika stupňů pod bodem mrazu jsou v tekutém stavu udržována tlakem nadložního ledovce, působením geotermální energie a prostřednictvím chemických příměsí.

V Antarktidě bylo objeveno už téměř 400 podledovcových jezer a toto číslo takřka jistě není konečné. A to nepočítáme jezera „pouze“ trvale zamrzlá, překrytá tenčí vrstvou ledu.

„Pravá“ podledovcová jezera nalezneme jen pod ledovým příkrovem Antarktidy. Značná část z nich je aktivní – propojená s jinými podledovcovými jezery sítí periodických kanálů a podledovcových řek, kterými se v pulsech vyrovnává tlak mezi různými jezery a (případně) Jižním oceánem. Typickým zástupcem tohoto typu jezer je Whillans v západní Antarktidě u jihozápadního pobřeží Rossova moře. Do něj se v lednu roku 2013 podařilo provrtat americké expedici.1) Jezero překrývá „jen“ 801 m masy ledovce, a proto si výzkumníci mohli dovolit poněkud velkorysejší přístup se dvěma polními laboratořemi, torpédovitou sondou pro odběr vody i sedimentu a šetrnějším vrtáním pomocí důkladně sterilizovaného vybavení chrlícího horkou vodu zbavenou možných mikroskopických organismů-kontaminantů prostřednictvím důkladné filtrace, zahřátí na vysoké teploty a ozáření intenzivním UV světlem.

Na první pohled se takovéto prostředí může zdát méně vzrušující než miliony let hermeticky uzavřené vody Vostoku, ale hned druhý pohled nás vyvede z omylu. Podledovcové jezero Whillans připomíná bažinatou deltu mělkých, asi 1,5 až 2 m hlubokých dynamických kanálů s hlubokou vrstvou zvodnělého sedimentu na cca 60 km2. Staré je zhruba 120 000 až milion let a voda se v něm kompletně vymění přibližně jednou za dekádu. Jeho teplota se pohybuje okolo –0,5 °C, voda samotná je mírně slaná, mírně zásaditá a s nízkým obsahem kyslíku. Některé indicie nasvědčují tomu, že by se v okolí mohly nacházet i hydrotermální vývěry. Podle molekulárněbiologických analýz se v jezeře nachází relativně velká diverzita bakterií a několik zástupců skupiny archaea. Prokaryotické organismy zde tvoří propojený funkční ekosystém chemoautotrofů (organismů, které jako živiny dokážou využívat přítomné anorganické sloučeniny) a heterotrofů (kteří využívají jako zdroje organické látky) s komplexními cykly prvků vycházejícími z redukovaných sloučenin Fe, S, C a N.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci. Je členem redakční rady Vesmíru.
Toman Jan

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....