i

Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Devátý kruh pekla, nebo kolébka života?

Podledovcová a trvale zamrzlá jezera
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 444, 2016/7

Podledovcová jezera jsou unikátní habitaty vyznačující se velice nízkými teplotami a absencí slunečního záření. Za teplot pohybujících se okolo několika stupňů pod bodem mrazu jsou v tekutém stavu udržována tlakem nadložního ledovce, působením geotermální energie a prostřednictvím chemických příměsí.

V Antarktidě bylo objeveno už téměř 400 podledovcových jezer a toto číslo takřka jistě není konečné. A to nepočítáme jezera „pouze“ trvale zamrzlá, překrytá tenčí vrstvou ledu.

„Pravá“ podledovcová jezera nalezneme jen pod ledovým příkrovem Antarktidy. Značná část z nich je aktivní – propojená s jinými podledovcovými jezery sítí periodických kanálů a podledovcových řek, kterými se v pulsech vyrovnává tlak mezi různými jezery a (případně) Jižním oceánem. Typickým zástupcem tohoto typu jezer je Whillans v západní Antarktidě u jihozápadního pobřeží Rossova moře. Do něj se v lednu roku 2013 podařilo provrtat americké expedici.1) Jezero překrývá „jen“ 801 m masy ledovce, a proto si výzkumníci mohli dovolit poněkud velkorysejší přístup se dvěma polními laboratořemi, torpédovitou sondou pro odběr vody i sedimentu a šetrnějším vrtáním pomocí důkladně sterilizovaného vybavení chrlícího horkou vodu zbavenou možných mikroskopických organismů-kontaminantů prostřednictvím důkladné filtrace, zahřátí na vysoké teploty a ozáření intenzivním UV světlem.

Na první pohled se takovéto prostředí může zdát méně vzrušující než miliony let hermeticky uzavřené vody Vostoku, ale hned druhý pohled nás vyvede z omylu. Podledovcové jezero Whillans připomíná bažinatou deltu mělkých, asi 1,5 až 2 m hlubokých dynamických kanálů s hlubokou vrstvou zvodnělého sedimentu na cca 60 km2. Staré je zhruba 120 000 až milion let a voda se v něm kompletně vymění přibližně jednou za dekádu. Jeho teplota se pohybuje okolo –0,5 °C, voda samotná je mírně slaná, mírně zásaditá a s nízkým obsahem kyslíku. Některé indicie nasvědčují tomu, že by se v okolí mohly nacházet i hydrotermální vývěry. Podle molekulárněbiologických analýz se v jezeře nachází relativně velká diverzita bakterií a několik zástupců skupiny archaea. Prokaryotické organismy zde tvoří propojený funkční ekosystém chemoautotrofů (organismů, které jako živiny dokážou využívat přítomné anorganické sloučeniny) a heterotrofů (kteří využívají jako zdroje organické látky) s komplexními cykly prvků vycházejícími z redukovaných sloučenin Fe, S, C a N.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman (*1988) je doktorandským studentem teoretické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci.
Toman Jan

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné