Českým motýlům se daří podél elektrického vedení

Společenstva bezobratlých živočichů, mezi něž se motýli řadí, jsou jedni z nejvhodnějších ukazatelů kvality území. V posledních padesáti letech došlo v České republice k výrazným změnám využívání krajiny a ruku v ruce s tím i k drastickému úbytku druhové bohatosti rostlin i živočichů. Přesto stále existují oblasti, například Valašsko, s bohatým výskytem druhů hmyzu jinde v běžné zemědělské krajině ohrožených či vymřelých, mimo jiné právě motýlů.

K šíření rozmanitosti druhů přispívají také linky vedení vysokého napětí, které některé motýlí druhy používají jako své migrační koridory. Představují totiž nepřerušený a dostatečně široký pás krajinou, který zahrnuje pestrou škálu různých biotopů a přitom neobsahuje podstatné migrační překážky například v podobě vysokých stromů.

Ke kriticky ohroženým druhům denních motýlů v Česku patří například perleťovec maceškový. Dříve byl rozšířený na celém území České republiky, v Čechách je však nyní na prahu vymření, na Moravě přežívá pouze místy, kdy mezi jednotlivými údolími využívá k přeletu právě tras vysokého napětí. Migrační koridory podél elektrického vedení však hojně využívají i běžné druhy denních motýlů, například téměř všechny naše babočky a bělásci. K nejčastěji uváděným patří typické luční druhy okáč prosíčkový a okáč luční nebo také babočka admirál. Právě tu si vybrala společnost ČEZ Distribuce jako svého okřídleného maskota.

„Tento krásný motýl, který má na křídlech oranžové pruhy, patří mezi dvouleté motýly, kteří na zimu odlétají na jih. Při své cestě k nám využívají linek vysokého a velmi vysokého napětí, jako výhodných a bezpečných dopravních tras. Naše distribuční vedení tak pomáhá zvyšovat druhovou pestrost, krásu i barevnost české krajiny,“ vysvětluje místopředseda představenstva ČEZ Distribuce Vladimír Budinský.