Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Bezpečnější krajina pro ptáky

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 370, 2016/6
komerční prezentace

Vedení vysokého napětí, jež protkává celou zemi, představuje velké ohrožení pro ptáky. Za letu jim hrozí úraz při nárazu do vodičů nebo elektrickým proudem, když usedají na sloup. Existují však řešení, jak těmto zbytečným zraněním a úhynům běžných, ale i vzácných a ohrožených ptáků zabránit.

Sedmdesát tisíc kilometrů vedení vysokého napětí upevněných na 750 tisících sloupech křižuje Českou republiku. Sloupy si ptáci vybírají jako místo odpočinku, ale za letu mohou i narazit do vedení. Pro možná až desetitisíce opeřenců ročně to znamená úraz nebo smrt. Ohrožené jsou hlavně středně velké a velké druhy ptáků, od poštolek přes káňata po orla mořského, ale také čápi nebo vzácní dropi.

Jak zabránit jejich zbytečným úmrtím? Tím se zabývají organizace na ochranu přírody, ale bez součinnosti energetických společností nic nezmůžou. „Riziko úrazu elektrickým proudem hrozí zatím u větší části v současnosti provozovaných sloupů. Řešením jsou nové, bezpečné konstrukce na sloupech, ochranné kryty na izolátory nebo varovné prvky na vodičích,“ vyjmenovává Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), člen odborné skupiny pro řešení problematiky dopravní a energetické infrastruktury, jež spolupracuje s energetickými společnostmi a doporučuje vhodná technická zařízení. Situace však není jednoduchá: „Dosavadní kroky zatím významnější pokles počtu usmrcených ptáků nepřinesly. Některá opatření nefungují kvůli nízké životnosti materiálu – například plastové hřebeny, které měly zabránit usedání ptáků na konzolu mezi izolátory, po několika letech odpadají.“

Ochrana ptáků ze zákona

Situaci řeší i zákony č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který mimo jiné stanoví povinnost právnických osob při provádění stavebních prací postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů. Pro provozovatele venkovních distribučních vedení z toho vyplývá opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem. Ustanovení energetického zákona č. 158/2009 Sb. přímo uvádí, že „Provozovatel distribuční soustavy je povinen provést technická opatření k ochraně ptactva u stávajících stožárů venkovního vedení vysokého napětí do 15 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do července 2024).“

Agentura ochrany přírody a krajiny momentálně dokončuje rozsáhlý monitoring stožárů. Ten prokáže, které typy konzol jsou pro ptáky největším rizikem. Z pověření Ministerstva životního prostředí vydává také stanoviska k novým typům prvků umístěných na sloupy. Doporučení získala nová technologie označená jako „Pařát III“ se šikmými rameny, které brání ptákům dosednout, doplněná dosedacím bidlem pod konzolou v přímém úseku, nebo změněnou konstrukcí na rohových, koncových a odbočných bodech nebo na sloupech s tzv. úsekovými odpínači. „To jsou v tuto chvíli zcela bezpečné konstrukce a například firma E.ON Distribuce je již několik let využívá při stavbách a obnovách nových linek,“ říká Václav Hlaváč.

„E.ON Distribuce, a. s., provozuje venkovní vedení vysokého napětí v celkové délce 18 107 kilometrů a s 241 468 podpěrnými body. Z tohoto je v současné době zabezpečených přibližně více než 52 600 kusů. Do nových nebo obnovovaných vedení bylo nainstalováno během let 2013–2015 přes 13 400 bezpečných konzol Pařát III. Během těchto let na nich nedošlo k žádnému hlášenému úrazu ptactva,“ doplňuje Vratislav Štěpka z E.ON Česká republika, s. r. o., a dodává: „V dalších letech předpokládáme další zvyšování počtu bezpečných konzol.“

Jak je reálné, že se i dalším firmám podaří dodržet zákon a že bude do roku 2024 vedení vysokého napětí napříč ČR bezpečné? „Bohužel dosud neexistuje shoda, co je účinné zabezpečení, a přístup energetických společností je také různý. Stará vedení, kdysi řádně stavebně povolená, představují asi největším zátěž.“

Snad se ale blýská na lepší časy – vedení Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu se dohodla na společném postupu a metodickém pokynu – pokud vejde v platnost, nové stavby a rekonstrukce stávajících vedení se budou odehrávat na základě jednoznačného návodu. Je tedy šance, že počty zraněných a usmrcených ptáků začnou konečně klesat a mnohaletý problém snad postupně definitivně zmizí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...