SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

PSYCHOLOGIE

Když se nedaří, ovládne naše životy bolest

Nezaměstnaní užívají mnohem více léků proti bolesti. Nejde o šokující poznání; patrně jsou nemocní, a i proto mají problémy najít si práci. E. Chou, B. Parmar a A. Galinsky však přemýšleli o tom, zda i samotná ekonomická nejistota nemůže vyvolávat intenzivnější pocity fyzického nepohodlí a bolesti. Existují důkazy, že stejné funkční oblasti mozku zpracovávají fyzickou i psychickou bolest (obě bolesti dokáže ztlumit ibuprofen). Bojí-li se někdo o svou budoucnost při hrozbě ztráty příjmu, může tento psychologický neklid vyvolat nárůst pocitů fyzické bolesti či větší citlivost na bolestivé podněty?

Výzkumníci nejprve ověřili, že v regionech s vyšší nezaměstnaností se skutečně užívá mnohem víc léků proti bolesti. Poté využili dotazníku, v němž jedna skupina respondentů měla zavzpomínat na situace, kdy trpěli finanční nouzí, druhá na chvíle, kdy se cítili zajištění. Poté lidé z obou skupin uváděli, jaké pocity prožívají, mj. i jakou aktuálně cítí fyzickou bolest. Vzpomínky na finanční problémy vyvolaly všeobecný nárůst bolesti. V další studii byli studenti placeni za to, zda vydrží mít ruku ve vodě o teplotě 1 °C. Nejprve si vodu jen zkusili. Poté byla jedna skupina studentů manipulována do pocitu, že mohou mít problémy na trhu práce – výzkumníci jim dali přečíst novinovou zprávu, která tvrdila, že absolventi nepříliš prestižních univerzit často končí s minimální mzdou, a upozornili je na rating univerzit, kde jejich vysoká škola byla až na 23. místě. Druhá skupina studentů si přečetla podobnou zprávu, byli však upozorněni na jiný rating univerzit, kde jejich fakulta byla naopak na druhém místě. Nato měli dát opět ruku do ledové vody na tak dlouho, jak dokáží vydržet. Potvrdilo se očekávané, studenti s vědomím, že mohou skončit v chabě placeném zaměstnání, snesli studenou vodu mnohem kratší dobu – nevydrželi bolest.

Výzkum potvrdil, že pokud nemají lidé kontrolu nad svým životem, protože jsou nezaměstnaní, bez finanční stability či prožívají-li stres z budoucnosti, zintenzivní se jejich vnímání fyzické bolesti. Cítí větší nepohodlí a doslova trpí. Jejich životní spokojenost dále klesá, někdy možná natolik, že nedokáží být motivovaní ani k akci, která by jim dala lepší perspektivu.

Chou E. Y. a kol., Psychological Science, DOI: 10.1177/0956797615625640

EKONOMIE

Přestěhováním za lepší vzdělání, vyšší příjmy a blahobyt

V letech 1994–1998 bylo přes čtyři tisíce rodin žijících v chudinských ghettech amerických měst Baltimore, Boston, Chicago, Los Angeles a New York zařazeno do experimentu „přestěhování za příležitostí“. Experiment byl vlastně jednoduchou loterií, v níž vylosované domácnosti vyhrály poukaz, který jim dotoval vyšší nájemné v lepších a bohatších čtvrtích. Tak bylo možné sledovat, jak odchod z prostředí prodchnutého bídou, kriminalitou a špatnými vzory chování změní vyhlídky členů domácností, které dosáhnou na lepší bydlení, ve srovnání s rodinami, které vylosovány nebyly a zůstaly v chudinských čtvrtích.

Američtí ekonomové R. Chetty, N. Hendren a L. Katz v nové studii využili data z experimentu přestěhování za příležitostí a daňové záznamy. Zjistili, že ze změny bydliště extrémně profitovaly zejména děti – dnes již mladí dospělí. Těm, kterým bylo v době přestěhování do 13 let, nyní vydělávají až o třetinu více než jejich méně šťastní vrstevníci, kteří zůstali v ghettu. Jde přitom zejména o důsledek jejich delšího a kvalitnějšího vzdělání. Naproti tomu u starších dětí podobný efekt nenastal. Pokud bylo dítě již v pubertě, přestěhování u něj nepodnítilo změny v chování, neinspirovalo ho ke změně života či identity, spíše jej odtrhlo od kamarádů nebo party. Podobně se nepodařilo zjistit, že by se zlepšila ekonomická situace přestěhovaných dospělých, jejich rodičů.

Souhrnně přesto studie uzavírá, že experiment se daňovým poplatníkům dlouhodobě vyplatí. Dotované nájemné bude více než splaceno vyššími daňovými odvody lépe vydělávajících a vzdělanějších občanů, kteří by jinak čerpali sociální dávky. Zjištění, že změna prostředí má enormní vliv na perspektivy dětí, ale nikoliv už mládeže či dospělých, navíc jasně upozorňuje, že boj proti chudobě či nezaměstnanosti začíná mnohem, mnohem dříve než na úřadech práce.

Chetty R. a kol., Am. Economy Rev., DOI: 10.1257/aer.20150572