i

Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Najstaršie dôkazy o chove divokých šeliem a dravcov v oblasti Mezoameriky

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 256, 2016/5

Dravé zvieratá fascinujú človeka neobyčajnou súhrou tajuplnosti, elegancie, vynaliezavosti, rýchlosti či brutálnej sily. Pravdepodobne v dôsledku toho sa čisto praktické zabíjanie mäsožravcov, hlavne kvôli ochrane svojho života a majetku, pretransformovalo v obrovskom množstve kultúr nezávisle od seba do ich cieleného lovu či držby v zajatí, často aj s nejakou náboženskou alebo kultúrnou symbolikou. Nemusíme ísť ďaleko – spomeňme napríklad nepreberné množstvo staroegyptských múmií mačiek, sokolov a krokodílov, šelmy plniace gladiátorské arény starovekého Ríma či stovky gepardov na dvore mogulského panovníka Akbara Veľkého. Podobné zvyklosti neobišli ani mezoamerické kultúry predkolumbovskej éry. Dostatočným dôkazom a zároveň donedávna najstarším dokladom podobnej činnosti v oblasti Mezoameriky sú kvetnaté opisy zoologických záhrad aztéckeho vládcu Montézuma s desiatkami zvieracích druhov z pera španielskeho dobyvateľa Hernana Cortésa zo 16. storočia. Nedávno uverejnené nálezy z vykopávok v oblasti starobylého mesta Teotihuacán ležiaceho na území dnešného Mexika však posúvajú spomínanú zvyklosť až na začiatok nášho letopočtu. V období 1998–2004 archeológovia objavili v útrobách slávnych pyramíd Mesiaca a Slnka pozostatky takmer 200 dravých zvierat, napríklad pumy, jaguáre, vlky a orly. V chodbách pod pyramídami sa našli aj ľudské kosti či obetné nástroje. Niektoré mačkovité šelmy v tých časoch pravdepodobne chovali alebo lovili na účely spojené s obetnými rituálmi, dokonca ich kŕmili časťami obetovaných ľudí. Starovekí obyvatelia Mexika sa venovali aj chovu orlov, hoci nezvyčajne vysoký počet zahojených zlomenín či iných poškodení orlích ostatkov indikuje, že to s tým odchovom nemali vôbec jednoduché. Nezanedbateľná časť zvierat nakoniec poslúžila aj ako obeť.

Sugiyama N. a kol., PLOS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0135635

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

Peter Mikula (*1990) je študentom doktorského programu na katedre zoológie Prírodovedeckej fakulty UK v Prahe. V súčasnosti sa zaoberá makroekológiou vtáčieho spevu.

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Můj život s viry

Můj život s viry

Michal Anděl  |  4. 5. 2020
Když jsem byl malý kluk, rodiče se báli, že děti mohou onemocnět poliomyelitidou, tedy dětskou obrnou. Dětem kvůli ní atrofovaly svaly na...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné