Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Univerzita, nebo továrna na kompetence?

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 200, 2016/4

Věčné porovnávání a žebříčkování může být zhoubné, kompetence bez vědomostí jsou prázdné, tradiční ideje univerzit a touha po poznání naopak nezbytné. Co si myslí o současném i budoucím stavu vzdělávání, vědy a výzkumu Václav Velčovský, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro řízení sekce operačních programů?

Čas to kritizujeme Evropskou unii za přílišnou byrokracii, diktát, pokřivování reálných ekonomických vztahů – shrňte naopak, jako odborník přes evropské fondy, co vlastně přinesla českému školství a vědě? — Domnívám se, že jsme s evropskými fondy udělali věci, na které by český státní rozpočet neměl. Tyto investice stojí i za růstem našeho HDP. Získali jsme neopakovatelnou příležitost konečně nabídnout vědcům a pedagogům důstojné podmínky pro jejich práci. Za posledních sedm let jsme dostali více než 45 miliard z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a 55 miliard z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jedná se o částky „z Bruselu“, tedy v podílu 85 procent, dalších patnáct procent hradil státní rozpočet. Odhadujeme, že se celkem podaří vyčerpat přes 96 procent přidělených zdrojů, což považuji za číslo nesmírně pozitivní a za úspěch jak realizátorů jednotlivých projektů, tak ministerstva jako celku. Finální čísla budou k dispozici po závěrečné certifikaci, pravděpodobně v červnu tohoto roku. V tomto programovém období 2014–2020 má OP Výzkum, vývoj a vzdělávání alokaci 74 miliard. Co bude po roce 2020, respektive 2022, až tyto zdroje „doběhnou“, zatím nevíme, nicméně můj osobní názor je, že takto masivní podporu do vzdělávání a vědy už čekat nemůžeme.

Mnoho lidí namítá, že evropské peníze šly i do zbytečných, neudržitelných projektů. — Narážíte asi na vědecká centra, jichž vyrostlo díky evropským programům 48. Mnoho kritiků mluví o jejich přemnožení, někteří novináři dokonce o „rakovině výzkumných center“ a podobně. Centra stojí a plně fungují, v současné době nemáme informace o jejich existenčních problémech a vlastní období udržitelnosti teprve začíná. Mají pět let na to ukázat svou životaschopnost. Ministerstvo školství plánuje příští rok jejich evaluaci, mimo jiné ve vazbě na financování ze státního rozpočtu a na plánované výzvy z nového programového období. Nesdílím proto pesimismus. Nevyužít tuto neopakovatelnou příležitost pro Česko a české vědce by byla obrovská škoda, byť můžeme diskutovat o tom, jak strategicky a promyšleně jsme tuto příležitost uchopili. Nicméně projekty jako ELI, SUSEN nebo CEITEC představují bezpochyby špičková pracoviště nejen na evropské, ale i světové úrovni a mohou k nám nalákat špičkové vědce. Mnohdy se to již úspěšně děje.

A co vysoké školy a univerzity? Nešly investice jen do „železa a betonu“? Změnily evropské dotace i kvalitu škol? — Evropské dotace představují nástroj. Podívejme se kupříkladu na univerzity, které vybudovaly nové kampusy – třeba Filozofická fakulta v Ústí nad Labem, Lékařská a Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, také Masarykova univerzita a další. Ano, investice šly do zlepšení podmínek pro výuku a pro vědu. Následně je na vědecko-výzkumné politice školy, aby je efektivně využila. Věřím, že novela vysokoškolského zákona, již na konci ledna schválila Poslanecká sněmovna, umožní školám nastavit mechanismus měření jejich kvality a že se ukáže i přínos a využití potenciálu investic z operačního programu.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné