Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Univerzita, nebo továrna na kompetence?

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 200, 2016/4

Věčné porovnávání a žebříčkování může být zhoubné, kompetence bez vědomostí jsou prázdné, tradiční ideje univerzit a touha po poznání naopak nezbytné. Co si myslí o současném i budoucím stavu vzdělávání, vědy a výzkumu Václav Velčovský, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro řízení sekce operačních programů?

Čas to kritizujeme Evropskou unii za přílišnou byrokracii, diktát, pokřivování reálných ekonomických vztahů – shrňte naopak, jako odborník přes evropské fondy, co vlastně přinesla českému školství a vědě? — Domnívám se, že jsme s evropskými fondy udělali věci, na které by český státní rozpočet neměl. Tyto investice stojí i za růstem našeho HDP. Získali jsme neopakovatelnou příležitost konečně nabídnout vědcům a pedagogům důstojné podmínky pro jejich práci. Za posledních sedm let jsme dostali více než 45 miliard z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a 55 miliard z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jedná se o částky „z Bruselu“, tedy v podílu 85 procent, dalších patnáct procent hradil státní rozpočet. Odhadujeme, že se celkem podaří vyčerpat přes 96 procent přidělených zdrojů, což považuji za číslo nesmírně pozitivní a za úspěch jak realizátorů jednotlivých projektů, tak ministerstva jako celku. Finální čísla budou k dispozici po závěrečné certifikaci, pravděpodobně v červnu tohoto roku. V tomto programovém období 2014–2020 má OP Výzkum, vývoj a vzdělávání alokaci 74 miliard. Co bude po roce 2020, respektive 2022, až tyto zdroje „doběhnou“, zatím nevíme, nicméně můj osobní názor je, že takto masivní podporu do vzdělávání a vědy už čekat nemůžeme.

Mnoho lidí namítá, že evropské peníze šly i do zbytečných, neudržitelných projektů. — Narážíte asi na vědecká centra, jichž vyrostlo díky evropským programům 48. Mnoho kritiků mluví o jejich přemnožení, někteří novináři dokonce o „rakovině výzkumných center“ a podobně. Centra stojí a plně fungují, v současné době nemáme informace o jejich existenčních problémech a vlastní období udržitelnosti teprve začíná. Mají pět let na to ukázat svou životaschopnost. Ministerstvo školství plánuje příští rok jejich evaluaci, mimo jiné ve vazbě na financování ze státního rozpočtu a na plánované výzvy z nového programového období. Nesdílím proto pesimismus. Nevyužít tuto neopakovatelnou příležitost pro Česko a české vědce by byla obrovská škoda, byť můžeme diskutovat o tom, jak strategicky a promyšleně jsme tuto příležitost uchopili. Nicméně projekty jako ELI, SUSEN nebo CEITEC představují bezpochyby špičková pracoviště nejen na evropské, ale i světové úrovni a mohou k nám nalákat špičkové vědce. Mnohdy se to již úspěšně děje.

A co vysoké školy a univerzity? Nešly investice jen do „železa a betonu“? Změnily evropské dotace i kvalitu škol? — Evropské dotace představují nástroj. Podívejme se kupříkladu na univerzity, které vybudovaly nové kampusy – třeba Filozofická fakulta v Ústí nad Labem, Lékařská a Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, také Masarykova univerzita a další. Ano, investice šly do zlepšení podmínek pro výuku a pro vědu. Následně je na vědecko-výzkumné politice školy, aby je efektivně využila. Věřím, že novela vysokoškolského zákona, již na konci ledna schválila Poslanecká sněmovna, umožní školám nastavit mechanismus měření jejich kvality a že se ukáže i přínos a využití potenciálu investic z operačního programu.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné