Hvězdné hodiny Elona Muska

Muskova cesta k úspěchu vypadá jednoduše. Hned po studiu v počátcích internetu založil v roce 1995 firmu s názvem Zip2. Tu o čtyři roky později koupila společnost Compaq a Musk získal něco přes 20 milionů dolarů. Peníze vložil do další firmy X.com (z níž nakonec vznikla společnost PayPal) a Musk byl jejím největším akcionářem. Již v roce 2002 ji koupila společnost eBay za sumu 1,5 miliardy dolarů. V té době někteří myslitelé předvídali, že všechny převratné inovace již byly vynalezeny. Muska však ovládaly jeho vize, a neměl jen jednu. Do projektu SpaceX investoval sto milionů dolarů, do Tesly sedmdesát a do SolarCity deset. Na tom by nic zajímavého nebylo – má peníze, tak co s nimi, že? Jenomže Musk je poněkud zvláštní postava. O jeho pracovním nasazení svědčí, že pracuje 80 až 100 hodin týdně (a v počátcích pravděpodobně ještě víc). Vystudoval fyziku a ekonomii. Obojí plně využíval – nejenže se do detailů seznámil s technologiemi potřebnými pro jeho vize. Bylo však zapotřebí mnohonásobně více peněz, než kolik jich původně vložil. Musk je dokázal sehnat (v kritických okamžicích ze svých vlastních). Jak píše Ashlee Vance „Zda byl Musk zakladatelem Tesly v nejčistším slova smyslu, je z tohoto pohledu irelevantní. Nebýt Muskových peněz, jeho marketingového umu, balancování na hraně zákona a morálky, inženýrských dovedností a nezdolného ducha, nebyla by už žádná Tesla, o které bychom se mohli bavit. Dalo by se říci, že Musk svou vůlí zachoval Teslu při životě. Firma odráží jeho osobnost stejným způsobem, jako odrážejí osobnosti svých zakladatelů Intel, Microsoft nebo Apple.“ [s. 259]

Po zkušenostech z X.com a PayPal Musk velmi dbal na to, aby si nad projekty uchoval plnou kontrolu. Musel být příšerný šéf, ale dokázal své klíčové lidi nadchnout ke stejnému pracovnímu nasazení, jaké měl on sám. Dokázal také ty správné lidi najít. A stejně pozoruhodné je chování velkých korporací – ať už to jsou automobilky, které „pohlížely na Model S […] jako na módní výstřelek, který pomine“ nebo NASA na jeho vizi snížit náklady kosmických letů.

Při čtení knihy vás napadají mraky otázek. Od těch, které se týkají samotného Muska (například jak jeho neveselé dětství ovlivnilo jeho vytrvalost?), po ty, které se týkají energetické závislosti na fosilních palivech a jeho koncepce elektromobilů. Nebudete však litovat.