Zákulisí

CERN: střídání stráží

Generální ředitelkou CERN je od 1. ledna 2016 Fabiola Gianetti. Tato třiapadesátiletá fyzička přebrala žezlo od Rolfa-Dietera Heuera (Vesmír 93, 690, 2014/12), jehož pětileté období skončilo 31. 12. 2015. Gianetti získala doktorát na Milánské univerzitě v roce 1989 a od té doby je její profesní kariéra spojená s CERN. V letech 2009–2013 byla mluvčí experimentu ATLAS, tudíž také prezentovala objev Higgsova bosonu na historickém semináři 4. června 2012. Je světově proslulá – časopis Forbes ji v roce 2013 uvedl mezi stovkou nejvlivnějších žen světa. Je první ženou, jež se v dosavadní historii CERN stala generální ředitelkou této největší evropské laboratoře.

-ib-

Další ERC granty

V minulém čísle jsme informovali o čtyřech juniorských ERC grantech, které získali mladí vědci působící na českých univerzitách a v ústavech AV ČR. Až po uzávěrce Evropská výzkumná rada zveřejnila jména vědců, jimž udělila prestižní (a štědré) konsolidační granty, určené k podpoře takového výzkumu, který posunuje hranice poznání v daném oboru (tzv. frontier research). I mezi nimi má Česká republika své zástupce.

Grant ve výši 1,6 milionu eur získala prof. Jana Roithová, vedoucí katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (a členka redakční rady Vesmíru). Pětiletou podporu obdržela na vývoj nových metod pro studium chemických procesů v roztoku pomocí hmotnostní spektrometrie a vývoj nových spektroskopických přístupů pro studium izolovaných iontů ve vakuu.

Je to další z řady úspěchů Jany Roithové a jí vedené katedry. Sama získala už v roce 2010 juniorský ERC grant, stejnou podporu koncem loňského roku obdržel i Michael J. Bojdys, který na katedře vyvíjí multifunkční nanomateriály pro novou generaci elektroniky (Vesmír 95, 10, 2016/1).

Druhý pětiletý konsolidační grant ve výši 1,8 milionu eur získal prof. Michal Otyepka z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V projektu Dvoudimenzionální chemie směrem ke grafenovým derivátům bude se svým týmem studovat chemická pravidla dvojrozměrného světa uhlíkových materiálů, zejména fluorografenu, což by mohlo otevřít cestu k aplikacím v medicíně, elektronice, katalýze i ochraně životního prostředí. „Pokud se nám podaří tento svět pochopit, budeme schopni předpovědět vlastnosti 2D materiálů a následně je i připravit a použít ve vhodných technologiích,“ říká Otyepka.

-ov-

Více vakcín proti choleře

Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila pro své očkovací programy třetího výrobce orálně podávaných vakcín proti choleře. Jihokorejská firma EuBiologics by měla pomoci s řešením současné neuspokojivé situace, kdy zvláště kvůli vysoké spotřebě vakcín v Súdánu a na Haiti světová poptávka převyšuje nabídku. Během letošního roku by tak mělo být k dispozici šest milionů dávek – dvakrát více než loni. Účinné očkování vyžaduje dvě dávky. WHO od roku 1997 organizuje plošné očkování při živelných katastrofách a dalších humanitárních krizích, při nichž se především v chudých oblastech zhoršují hygienické podmínky a riziko nákazy roste.

Cholerou ročně onemocní 1,4 až 4,3 milionu lidí, až 142 000 z nich zemře. Nemoc je endemická ve více než padesáti zemích, jejímu šíření v současnosti napomáhá i silné El Niño.

-ov-

Brazilský matematický talent

Konference Světové akademie věd (TWAS), která se konala 18.–25. 11. 2015 ve Vídni, se nesla ve znamení udržitelnosti rozvoje třetího světa. Valné shromáždění akademie při této příležitosti udělovalo také ceny. Nejvýznamnější z nich v hodnotě 100 000 dolarů dotuje společnost Lenovo. Získal ji 36letý matematik Artur Avila. Tento brazilský matematik obdržel titul Ph.D. už v jednadvaceti letech a v roce 2014 získal nejvyšší ocenění udělované matematikům do 40 let – Fieldsovu medaili. „Artur Avila je bezpochyby výjimečný matematický talent. Ale je to také symbol pozoruhodné kreativity mladých vědců rozvojového světa,“ prohlásil při předávání ceny prezident TWAS Bai Chunli.

TWAS byla založena v roce 1983 z iniciativy nositele Nobelovy ceny Abduse Salama. Dnes má 1178 členů a sídlí v Terstu.

-ib-

Zamotaná cesta k fúzi

Snahy o udržení fúzní reakce v tokamaku čelí potížím, stavba reaktoru ITER se prodražuje a zpomaluje (viz minulé číslo Vesmíru). O to větší pozornost vyvolalo prosincové spuštění experimentálního fúzního reaktoru Wendelstein 7-X v Ústavu Maxe Plancka pro plazmovou fyziku v německém Greifswaldu. Stavba trvala téměř dvacet let a vyžádala si miliardu eur.

Wendelstein 7-X je zatím nejpokročilejším příkladem tzv. stellarátoru – fúzního reaktoru, který v padesátých letech vymyslel astrofyzik Lyman Spitzer z Princetonu. Od sedmdesátých let byl tento konstrukční typ na ústupu, výzkumu dominují tokamaky vyvinuté v Sovětském svazu. Při snahách o dlouhodobé udržení plazmatu totiž vykazují lepší výsledky. Patří k nim i mezinárodní projekt ITER. Tokamaky využívají k udržení plazmatu v magnetické pasti jak cívky na obvodu komory, tak magnetické pole generované elektrickým proudem proudícím přímo v plazmatu. Stellarátory se bez tohoto proudu obejdou, platí za to podstatně složitějším tvarem fúzní komory i cívek na jejím obvodu. Obě technická řešení mají své nevýhody, díky technologickému pokroku, mimo jiné počítačovým simulacím, se však nyní zdá, že by se stellarátory mohly řady svých problémů zbavit. Zda Wendelstein 7-X naplní očekávání svých tvůrců, však ukážou až testy plánované na letošní rok.

-ov-

Ruské vesmírné škrty

Ekonomická krize, kterou v Rusku rozdmýchává padající cena ropy spolu s ekonomickými sankcemi Západu a souvisejícím rychlým čerpáním finančních rezerv, zřejmě dopadne i na plány kosmického výzkumu. Deník Izvestija s odvoláním na dokument s návrhem úspor, který ruská kosmická agentura vypracovala pro vládu, uvádí, že škrty by se měly týkat i plánů na pilotované lety k Měsíci. Rusko přitom loni v dubnu oznámilo, že na Měsíci chce vybudovat velkou základnu. Podle Izvestijí by se rozpočet na výzkum Měsíce měl snížit asi o 20 %. Ruská kosmická agentura v následném prohlášení probíhající revizi svých plánů potvrdila, odmítla však uvést podrobnosti. Oznámila pouze, že první pilotovaný let k Měsíci se neuskuteční dříve než v roce 2029.

-ov-

Odložená neutrina

Indická neutrinová laboratoř je další z velkých projektů, jejichž realizace se už poněkolikáté posouvá. O možnosti postavit v Indii neutrinový detektor se začalo diskutovat již v roce 1989. Už v prvních letech 21. století existovala studie dosažitelnosti, diskutovalo se o umístění. A jakkoli je Indie veliká rozlohou, ukázalo se, že to je rovněž problém. Když politici počátkem roku 2015 konečně našli potřebné finance a shodli se na lokalitě, setkala se tato podzemní laboratoř s protesty ochránců přírody a její další osud zůstává nejasný.

-ib-