Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Zákulisí

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 10, 2016/1

Klopýtající ITER

Experimentální fúzní reaktor ITER, který mezinárodní konsorcium buduje od roku 2006 v jihofrancouzském Cadarache, nabírá další zpoždění. Původně měl začít pracovat letos a náklady na stavbu se měly pohybovat kolem pěti miliard eur. Později byly harmonogram a rozpočet upraveny: 2019 a 15 miliard eur. Ani to už neplatí. Termojaderná fúze se v reaktoru zřejmě nezažehne dříve než v roce 2025 a rada projektu bude žádat o navýšení rozpočtu asi o dvě miliardy eur. Potvrzení úprav by mělo přijít na dalším setkání Rady ITER v červnu.

Po více než šedesáti letech úsilí o zkrocení termojaderné fúze tak stále platí starý vtip říkající, že od komerčního využití nás dělí pouhých třicet let – a bude tomu tak napořád.

ITER by měl jako první fúzní reaktor produkovat více energie, než kolik spotřebuje jeho provoz (500 MW při příkonu 50 MW). Hlavním investorem je Evropská unie, dalšími Spojené státy, Čína, Japonsko, Indie, Rusko a Jižní Korea.

Nové ERC granty

Štědré granty Evropské výzkumné rady získávají jen ti nejlepší z nejlepších, lze je tedy považovat za jedno z měřítek kvality vědecké práce. V jejich počtu zatím Česká republika za evropskou špičkou zaostává. Od roku 2007 jich máme dvacet, což je sice lepší než většina zemí bývalého východního bloku (kromě Maďarska: 44), ale velikostí srovnatelné Rakousko jich získalo 135, Belgie 185, Švýcarsko 317, Německo 805… Situace se však pomalu zlepšuje. Za poslední dva roky jich vědci spojení s českými výzkumnými institucemi získali deset – stejně jako předtím za sedm let.

Nejnověji v listopadu získali čtyři mladí vědci startovací ERC granty. Dva z nich k nám přišli ze zahraničí.

Chemik Michael J. Bojdys, Němec narozený v Polsku, působí na katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Chystá se vyvíjet multifunkční nanomateriály pro novou generaci elektroniky.

Chemik Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR bude připravovat syntetické molekuly (např. inhibitory enzymů), které by mohly najít využití v medicíně i v dalších oborech. Využívá metody organické chemie, biochemie a kombinatoriální syntézy. Pochází ze Slovenska.

Právník David Kosař z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se bude zabývat vlivem nárůstu soudcovské samosprávy v zemích Evropské unie na princip dělby moci, tedy rostoucí rolí soudců při jmenování a povyšování svých kolegů.

Ekonom Filip Matějka z CERGE-EI (společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy) bude studovat roli lidské nepozornosti v ekonomickém a politickém kontextu.

Ocenění zásluh i talentu

Úterý 1. prosince se neslo v duchu udělování vědeckých cen. Rozdávali je Nadační fond Neuron, Česká hlava i MŠMT.

Ocenění za přínos světové vědě od NF Neuron získal fyzik Petr Hořava, ředitel Centra teoretické fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley a odborník na teorii strun, chemik Josef Paldus, spoluautor metody spřažených klastrů, matematik Eduard Feireisl, který se zabývá modelováním dynamiky tekutin, zakladatel české dětské onkologie Josef Koutecký a sociolog Ivo Možný, odborník na vývoj moderní evropské rodiny.

Cenu Neuron Impuls pro mladé vědce získali Richard Štefl (chemie, nekódující oblasti genomu), Anna Fučíková (fyzika, křemíkové nanokrystaly), Vít Jelínek (matematika, výzkum propojující kombinatoriku, teoretickou informatiku a diskrétní geometrii), Jan Vybíral (matematika, metody komprimovaného snímání pro zpracování velkých dat), Jana Dobrovolná (medicína, biomarkery nádorových onemocnění) a Tomáš Cvrček (společenské vědy, využití historických statistických údajů).

Národní cenu vlády Česká hlava získal překladatel a znalec Shakespearova díla, anglista Martin Hilský.

Cenu Františka Běhounka za propagaci a popularizaci české vědy od MŠMT obdržela Jana Hajšlová, expertka na chemickou analýzu potravin a přírodních produktů. Celou Milady Paulové pro ženu-vědkyni za celoživotní přínos vědě ministerstvo udělilo Alici Valkárové, která se zabývá difrakcí v elektron–protonových interakcích.

Pokusní šimpanzi jdou do důchodu

Padesát šimpanzů, které pro výzkumné účely držely americké Národní ústavy zdraví (NIH), čeká přesun do útulku a jistota, že už s nimi nikdo experimentovat nebude. Oznámil to ředitel NIH Francis Collins. V posledních letech už stejně žádný biomedicínský výzkum na šimpanzích neprobíhal. Souvisí to s rostoucím veřejným tlakem na to, aby šimpanzům a dalším lidoopům byla připsána některá lidská práva nebo aby se s nimi alespoň zacházelo jako s kognitivně vysoce vyspělými tvory. (Viz článek Lidé jsou také zvířata na vesmir.cz: jdem.cz/bshd83.)

Další stovky šimpanzů ještě drží další americké výzkumné instituce, především soukromé, ale i počty těchto zvířat se rychle snižují. V Evropské unii se šimpanzi k výzkumu nevyužívají už od roku 1999. Od roku 2010 to výslovně zakazuje směrnice 2010/63, která teoreticky připouští pouze dvě výjimky: výzkum sloužící k záchraně zkoumaného druhu a vývoj terapie proti život ohrožujícím lidským onemocněním, pokud nelze zvolit jinou metodu.

Seismologové zproštěni viny

Nejvyšší odvolací soud v Římě definitivně zprostil viny šestici italských vědců, odsouzených v roce 2012 k šesti letům vězení za zabití z nedbalosti. Tři seismology, vulkanologa a dva seismické inženýry soud první instance uznal vinnými z toho, že po sérii menších otřesů na jaře 2009 nesprávně vyhodnotili situaci a nevarovali veřejnost před hrozbou silného zemětřesení. To udeřilo 6. dubna silou 6,3 stupně Richterovy škály a v Aquile a okolí si vyžádalo 308 obětí a 1600 zraněných.

Proti rozsudku z roku 2012 protestovaly tisíce odborníků z celého světa. Spor se vedl o to, co italští vědci, mezi nimiž byl i tehdejší ředitel italského Národního ústavu pro geofyziku a vulkanologii (INGV) Enzo Boschi, na zasedání krizového výboru vlastně tvrdili. Odvolací soud v Aquile je už v listopadu 2014 osvobodil. Uznal, že odborníci tvrdili pouze to, že menší otřesy riziko velkého zemětřesení ani nesnižují, ani nezvyšují. Jejich expertní názory však dezinterpretoval zástupce ředitele úřadu civilní obrany Bernardo De Bernardinis, který veřejnost uklidňoval, že předtřesy uvolňují energii, a riziko zemětřesení tak snižují. Němec Gangolf Jobb , autor populárního programu Treefinder pro tvorbu fylogenetických stromů, takto odůvodnil své rozhodnutí, jímž zakázal užívání Treefinderu vědcům z Německa a dalších sedmi evropských zemí na protest proti imigrační politice tamních vlád. Časopis BMC Evolutionary Biology poté retrahoval jeho článek z roku 2004, v němž software představil. Jobb je dlouhodobě znám svými extrémními názory na evropskou a americkou politiku.

Žalobce se proti rozhodnutí odvolacího soudu odvolal, konečný osvobozující rozsudek tak vynesl až nejvyšší soud v Římě koncem loňského roku. Bernardinis si odnesl dvouletý trest.

Rodí se farmaceutický gigant

Trend slučování farmaceutických společností bude pokračovat i letos. V běhu je jedna z největších operací tohoto druhu: americký Pfizer oznámil, že v průběhu roku 2016 pohltí irský Allergan. Transakce v hodnotě asi 160 miliard dolarů povede ke vzniku největší farmaceutické firmy světa,která bude mít v pokročilé fázi vývoje přes sto léčiv. Bude se jmenovat Pfizer, ale sídlo kvůli daňovým úlevám přesune z New Yorku do Dublinu. Pfizer má ve svém portfoliu například donedávna nejprodávanější lék světa Lipitor (atorvastatin), snižující hladinu cholesterolu, nebo Viagru. Allergan vyrábí mimo jiné Botox. Fúze následuje po neúspěšném pokusu Pfizeru převzít britskou společnost AstraZeneca.

(Ne)dostupnost léků proti HIV

Téměř 37 milionů lidí je nakaženo virem HIV, přičemž pouze 41 % dospělých a 32 % dětských pacientů má přístup k antivirové léčbě. Celých 70 % nakažených žije v subsaharské Africe. Téměř polovina (49 %) z nich ani netuší, že jsou HIV pozitivní. A z těch, kteří to vědí, jen 57 % dostává potřebné léky. Vyplývá to z aktuálního dokumentu UNAIDS (programu OSN pro boj s HIV/AIDS). Celá zpráva je ke stažení na jdem.cz/buv8w2. Statistiky se postupně zlepšují, ale UNAIDS a další organizace před sebou mají ještě spoustu práce, má-li se naplnit globální cíl „90-90-90“, stanovený pro rok 2020: 90 % HIV pozitivních by mělo o nákaze vědět, 90 % z těchto informovaných by mělo dostávat léky a u 90 % z léčených by se mělo dařit držet množství virů pod kontrolou.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné