Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Teorie polovzdělanosti v době digitální třenice

„Mít školy“ a „být vzdělancem“ není totéž. Humanistické vzdělání představuje protiváhu i protilátku „mediakracie“ (Vesmír 95, 56, 2016/1). A vzdělání stále zaujímá důležité místo univerzální hodnoty v našem světě.
 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 114, 2016/2

Diskuse o budoucnost i vysokých škol, o akademické svobodě, svobodě slova a hlavně o smyslu a záruce vzdělanosti musí postupovat s ohledem na historický vývoj těchto hodnot a institucí, jež je ztělesňovaly, ale především také musí odpovídat na výzvu, kterou nám všem klade dnešní doba digitální třenice.

Pojem třenice (friction), který upozorňuje na situovanost globalizace, jsem převzal ze stejnojmenné studie americké antropoložky Anny Lowenhaupt Tsingové z roku 2004.1) Otřepanou výzvu „myslete globálně, jednejte lokálně“ je totiž nutné doplnit o hlubší a podrobnější popis mnohotvárnosti jednatelů a procesů, které spoluúčinkují na lokálních jevech (lze tak o nich říct, že jsou manifestací globálního), ale které mohou mít globální dopad.

Často zmiňovaným příkladem je ekologická krize, podobně je však potřeba mluvit o problému a následném dopadu rostoucí mediakracie.

Nejedná se tu o začarovaný kruh. Jde spíš o to, upozornit, že globální fakt není totéž co lokální jev, respektive že výraz globální označuje uvědomění si propojenosti různých lokálních jevů.

Autorce (a mně) jde o to, poukázat na dvě důležité hnací síly, na roli univerzálních, translokačních hodnot (které mají svá lokální zpředmětnění) na straně jedné a na vznik třecích ploch v konkrétních trhlinách nesourodých procesů (jejichž lokalita je povětšinou na periferii). Autorka chce poukázat na dramatický dopad mezinárodních koncernů dřevařského, hutního a dalšího průmyslu na indonéský venkov, na chudobu, epidemie a také odlidnění, odlesnění a zánik tradičních zemědělských praktik, lokální flóry a fauny, kultury a především domorodých znalostí. Přičemž klíčový univerzální konatel jsou peníze (a jejich potenciální hodnota) jako zprostředkovatel zisku.

Peníze, jak dobře známo,2) jsou maximálně směnitelné (ne nadarmo se jim říká „měna“), nemají konkrétní vztah k dárci či příjemci a nemají mimosměnnou hodnotu (jakou má například diamantový náhrdelník). Historicky jsou v některých případech soběstačné, jejich hodnota je ztělesněna (mince je zlatá), naopak papírové peníze jsou jen papírové, ručitelem jejich hodnoty je centrální banka. Dnes je jejich hodnota funkcí globální elektronické bankovní sítě (burza). Australské hutní společnosti stačí mít v Indonésii zastupitelství, všichni jsou chyceni v síti zisku a univerzální podoby „měny“, respektive slibné hodnoty suroviny (a ještě přesněji směnné hodnoty hutní firmy na newyorské burze). Třecí plocha je doslova vroucí (na obálce knížky je fotografie hořící džungle).

Forest fires in Indonesia spawn ecological disaster zní titulek článku v dnešních novinách, které jsem ráno otevřel na stránce Zprávy ze světa.3)

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Andrew Lass

Andrew Lass (*1947) je americký profesor kulturní a sociální antropologie; vedle vědecké práce se věnuje fotografii, kresbě a poezii. Narodil se v New Yorku, vyrůstal ale v Praze, kde se jeho rodiče (oba novináři) usadili. Studoval na FAMU a na Filozofické fakultě UK, provázel Allena Ginsberga při jeho pobytu v Praze a stal se členem Pražské surrealistické skupiny. V roce 1973 byl se svými rodiči normalizačním režimem z Československa vyhoštěn. Na Massachusettské univerzitě v Amherstu získal doktorát v oboru kulturně-sociální antropologie. Přednáší na Mount Holyoke College v Massachusetts, kde byl v roce 1999 jmenován plným profesorem a roku 2005 získal ocenění nejlepšího pedagoga. Za svou pedagogickou činnost byl také oceněn Americkou antropologickou společností, která mu v roce 2010 udělila Award For Excellence in Undergraduate teaching of Anthropology. Akademie věd ČR mu udělila Cenu Jana Evangelisty Purkyně (1995). Na podzim 2014 dostal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových – Vize 97, která vydala výběr z jeho prací vzniklých po roce 1990 — Místo času. Česky vydal tři sbírky básní: Mandala, Hra na slepou bábu a Hrdlořezy a zvukomalby.
Lass Andrew

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné