Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nové světlo

vertikála — před 80 a 120 lety
 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 119, 2016/2

1896:

V posledních dnech velkou sensaci ve světě učeném i neučeném způsobil objev prof. Roentgena ve Würzburku, jenž o něm také před císařským dvorem berlínským povolán byl přednášeti.

Roentgenův objev spočívá v tom, že seznána způsobilost jistých, dosud neznámých paprsků katodových prostupovati různými látkami, pro obyčejné světlo neprostupnými, tedy neprůhlednými, jakož i v tom, že tyto paprsky katodové jsou chemicky účinlivy a mohou na desce fotografické vyvolati obraz. Jen v tomto smyslu bylo by tu možno mluviti o novém světle, lépe však o nově poznaných vlastnostech světla katodového již dávno známého, ač i v této příčině ne zúplna.

Jak známo vzniká světlo katodové ve vzduchoprázdné prostoře rour Crookesových výbojem elektrod. Podstatu té věci znal již Faraday r. 1838., však teprve v létech sedmdesátých úkaz ten zevrubněji studován. Vlastnosť, které Roentgen nejnověji k svým pokusům použil, přede dvěma lety do jisté míry seznal již Lenard, jenž paprsky katodové z roury Crookesovy neprodyšně uzavřené vyvedl plíškem aluminiovým, jenž v rouře Crookesově zasazen, tvořil pro tyto paprsky v pravdě okénko.

Katodové paprsky vystupující z negativního polu prostoupily aluminiovým plíškem, neprodyšně přitmeleným, v podobě mdlého, namodralého světla. Kdežto však Lenard soudil, že jako aluminium jsou pro katodové paprsky prostupny i ostatní kovy, zjistil Roentgen, že kromě aluminia ostatní kovy a nerostné hmoty jsou pro světlo toto nepropustny, nebo propustny jen, jsou-li v nejtenčí vrstvy roztepány, naproti tomu však že proniká snadno dřevem, koží a pod.

Lenard sám také již zjistil chemickou účinnosť paprsků katodových, vystaviv jejich účinku citlivý papír fotografický, který zčernal jich působením tak rychle jako účinkem denního světla za mlhavého dne.

Roentgen však dospěl právě v této příčině dále, vystaviv účinku katodových paprsků fotografickou desku v dřevěné kasetě a pořídiv na ní obraz předmětu, od ní dřevěnou stěnou odděleného. Nelze tu ovšem mluviti o fotografii pomocí světla katodového v pravém smyslu slova, neboť obraz na desku fotografickou nepřenáší se tu přístrojím optickým, nýbrž jest projekcí vrženou na desku přímo beze všech optických pomůcek. V Praze s velkým zdarem opakoval tyto pokusy prof. K. Domalíp na vysoké škole technické. Týž vystavil na př. v temné komoře účinku paprsků katodových ruku, položenou na uzavřenou kasetu s deskou fotografickou. Bylo ovšem zapotřebí exposice aspoň hodinu dlouhé, aby na desce objevil se žádoucí účinek. Vyvolaný negativ poskytl ruku podivuhodně vyobrazenou. Ostřeji a přesněji objevila se na obraze tom jen kostra ruky, neboť kosti světlu katodovému jsou neprostupny; za to maso, pro paprsky ty velmi prostupné, naznačeno tu jen mlhavými konturami, podobně i nehty ukázaly se úplně prostupnými pro světlo katodové a rovněž na obraze zmizely. (…) Patrno z toho, že na obraze předměty světlu katodovému prostupné buď úplně mizejí, nebo zjevují se v jemné nebo mlhavé projekci, předměty pak neprostupné jako vržený stín, dle okolností více méně ostrý. Tyto okolnosti nasvědčují, že prozatím nelze tomuto objevu přikládati té dalekosáhlé důležitosti, jaká v něm v první chvíli zejména pro studium lékařské byla hledána, nicméně není nemožno, že nalezený princip časem prakticky bude využitkován. Aspoň má se za to, že by bylo lze touto cestou snadno zjistiti podstatu zlomenin nebo jiných nepravidelností na kostech, nebo snad vypátrati kuli v těle vězící a pod. (…)

Vesmír 25, 91, 1896/8

2016:

„Není nemožno, že nalezený princip časem prakticky bude využitkován.“ Tato formulace se ze zpětného pohledu jeví až příliš opatrná. I když necháme stranou využití rentgenového záření v astronomii, krystalografii nebo průmyslu a zůstaneme jen u lékařských aplikací probíraných v originálním článku, vedle kostí a zubů se dnes rentgenové záření uplatňuje mimo jiné při diagnostice onemocnění plic, trávicí soustavy nebo s využitím kontrastního značení pro zobrazování oběhové soustavy (angiografie). Samostatnou kapitolou je výpočetní tomografie (CT), která díky počítačovému zpracování zachyceného signálu a kombinaci záření o různé energii umožňuje získat mnohem více detailů i z měkkých tkání a z jednotlivých řezů skládat 3D modely anatomických struktur.

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné