Aktuální číslo:

2021/12

Téma měsíce:

Jeskyně

Devonský korálový útes na Hané

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 104, 2016/2

Nedaleko Prostějova se v malebné hanácké krajině vypíná nejznámější hanácká „hora“ – Velký Kosíř (442 m n. m.). Na jeho východních svazích u obce Čelechovice na Hané se nachází světoznámá paleontologická lokalita s četnými nálezy devonských fosilií. V minulosti se zde na mnoha místech těžil vápenec a ještě dnes můžeme vrstvy studovat ve dvou lomech, které jsou chráněny jako národní přírodní památka. Dnes slouží jako primární zdroj poznání geologické stavby střední Moravy i vývoje života v paleozoiku.

Lomy Růžičkův i Státní patří k nejvýznamnějším geologickým a paleontologickým nalezištím České republiky. Vzhledem k poloze mezi Olomoucí a Prostějovem jsou vítaným turistickým cílem, který nabízí mnoho přírodovědných zajímavostí.

Státní lom je největší ze soustavy lomů založených v devonských vápencích. Dobře odkrytý profil stále přitahuje pozornost geologů, kteří zde pomocí speciálních měření potvrdili teorii o existenci významných globálních krizí života na Zemi v paleozoiku. Vrstevní sled střednědevonských vápenců (stupně eifel-givet) zde odráží důsledky jedné z těchto krizí označované jako kačácký event. Růžičkův lom je významný výskytem polohy „červených vrstev korálových“. Je mocná jen několik málo metrů a obsahuje bohatou faunu korálů, mechovek, stromatopor, měkkýšů, ramenonožců, lilijic a trilobitů. Tito zástupci nejrůznějších živočišných kmenů vytvořili a obývali devonský tropický korálový útes.

První rozpoznaný devon

Vápence se u Čelechovic těžily již od poloviny 18. století v řadě lomů nazvaných podle svých majitelů nebo skalníků, kteří v nich pracovali. Nejstarší zkameněliny byly nalezeny v okolí obce Kaple (dříve Rittberg), kde byl situován lom s názvem Královský důl. Nejdéle pokračovala těžba vápenců ve Státním lomu, kde se vápenec lámal pravděpodobně od r. 1902, a ještě r. 1971 je lom uváděn v literatuře jako činný.

Nejstarší zmínky o lokalitě Čelechovice pocházejí od generálmajora olomoucké pevnosti M. Kecka von Keck, který ji navštívil r. 1840 s profesorem mineralogie na univerzitě ve Vratislavi Ernstem Friedrichem Glockerem. Ve vrstvách vápenců a slínů, které označili jako „drobové vápence“, nalezli zkameněliny.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorech

Vladimíra Jašková

Tomáš Lehotský

Doporučujeme

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Ondřej Vrtiška  |  6. 12. 2021
Jak dopravit lék na přesné místo v organismu a uvolňovat ho v takovém množství, aby pomáhal bojovat s nemocí a nezatěžoval zbytečně tělo...
České objevy v jeskyni Sulfur

České objevy v jeskyni Sulfur uzamčeno

Marek Audy  |  6. 12. 2021
Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...
Olomoucké výrečkobraní

Olomoucké výrečkobraní uzamčeno

Tomáš Grim  |  6. 12. 2021
Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné