Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Devonský korálový útes na Hané

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 104, 2016/2

Nedaleko Prostějova se v malebné hanácké krajině vypíná nejznámější hanácká „hora“ – Velký Kosíř (442 m n. m.). Na jeho východních svazích u obce Čelechovice na Hané se nachází světoznámá paleontologická lokalita s četnými nálezy devonských fosilií. V minulosti se zde na mnoha místech těžil vápenec a ještě dnes můžeme vrstvy studovat ve dvou lomech, které jsou chráněny jako národní přírodní památka. Dnes slouží jako primární zdroj poznání geologické stavby střední Moravy i vývoje života v paleozoiku.

Lomy Růžičkův i Státní patří k nejvýznamnějším geologickým a paleontologickým nalezištím České republiky. Vzhledem k poloze mezi Olomoucí a Prostějovem jsou vítaným turistickým cílem, který nabízí mnoho přírodovědných zajímavostí.

Státní lom je největší ze soustavy lomů založených v devonských vápencích. Dobře odkrytý profil stále přitahuje pozornost geologů, kteří zde pomocí speciálních měření potvrdili teorii o existenci významných globálních krizí života na Zemi v paleozoiku. Vrstevní sled střednědevonských vápenců (stupně eifel-givet) zde odráží důsledky jedné z těchto krizí označované jako kačácký event. Růžičkův lom je významný výskytem polohy „červených vrstev korálových“. Je mocná jen několik málo metrů a obsahuje bohatou faunu korálů, mechovek, stromatopor, měkkýšů, ramenonožců, lilijic a trilobitů. Tito zástupci nejrůznějších živočišných kmenů vytvořili a obývali devonský tropický korálový útes.

První rozpoznaný devon

Vápence se u Čelechovic těžily již od poloviny 18. století v řadě lomů nazvaných podle svých majitelů nebo skalníků, kteří v nich pracovali. Nejstarší zkameněliny byly nalezeny v okolí obce Kaple (dříve Rittberg), kde byl situován lom s názvem Královský důl. Nejdéle pokračovala těžba vápenců ve Státním lomu, kde se vápenec lámal pravděpodobně od r. 1902, a ještě r. 1971 je lom uváděn v literatuře jako činný.

Nejstarší zmínky o lokalitě Čelechovice pocházejí od generálmajora olomoucké pevnosti M. Kecka von Keck, který ji navštívil r. 1840 s profesorem mineralogie na univerzitě ve Vratislavi Ernstem Friedrichem Glockerem. Ve vrstvách vápenců a slínů, které označili jako „drobové vápence“, nalezli zkameněliny.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorech

Vladimíra Jašková

Tomáš Lehotský

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...