Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Rozezvučený slovník

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 668, 2016/11

Ačkoliv se nám to v dospělosti v praktickém životě hodí málokdy, pamatujeme si z dětství zcela přesně, jak odpovědět na stále se opakující otázky „Jak dělá pejsek?“, „Jak dělá kravička?“ apod. Dospělí nás naučí, že pejsek dělá haf a kravička dělá , tedy bučí. Později možná s údivem zjistíme, že český pejsek dělá něco jiného než třeba anglický (české haf versus anglické woof). Podrobnější výzkum jazykových souvislostí kolem zvuků zvířat nás však může udivit ještě víc. Kravička totiž ve skutečnosti nevydává zvuk , ale zvuk, který lidskému uchu jen velice silně připomíná právě sled hlásek b-ú. V připravovaném výkladovém slovníku současné češtiny je tato skutečnost zohledňována a sloveso bučet je vyloženo takto: „vydávat táhlý, temný zvuk znějící jako bú“.

A co zvuky, které nevydávají zvířata, např. cvakat nebo cinkat? V jejich výkladu se může objevit, jak citoslovce (cvakat „vydávat zvuk znějící jako cvak“), tak podrobnější charakterizace zvuku (cinkat „vydávat jasné, zvonivé zvuky“). Ale jaký je například zvuk crčení vody z kohoutku? V Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971) si poradili takto: crčeti „vydávat při tečení zvláštní zvuk“. Zkoušíte-li si zvuk crčení nyní sami nějak lépe vystihnout, možná začínáte chápat, proč by mnohý slovníkář někdy nejraději naplnil slovník zvukovými ukázkami, obrázky či videi. V některých nových elektronických slovnících se takovéto ukázky někdy k výkladu přidávají, potřeba jazykového popisu však zůstává.

Situace, kterou slovesa zvuku popisují, může být navíc viděna ze dvou úhlů pohledu. Když uslyšíme rachot u dveří, můžeme říct někdo rachotí klíčem v zámkuklíč rachotí v zámku. Slovníkář tuto skutečnost neopomíjí a u slovesa rachotit zachycuje dva významy „vydávat pronikavý hřmotivý, dunivý zvuk“ a „nějakým nástrojem způsobovat pronikavý hřmotivý, dunivý zvuk“.

Ve slovníku to zkrátka bečí, bučí, cvrká, bouchá, cinká, cvaká, duní, rachotí, … a slovníkáři dělají, co mohou, aby tato džungle zvuků byla co nejautentičtější.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Veronika Vodrážková

Mgr. Veronika Vodrážková (*1985) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné