Aktuální číslo:

2018/1

Téma měsíce:

Exkrement

Rozezvučený slovník

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 668, 2016/11

Ačkoliv se nám to v dospělosti v praktickém životě hodí málokdy, pamatujeme si z dětství zcela přesně, jak odpovědět na stále se opakující otázky „Jak dělá pejsek?“, „Jak dělá kravička?“ apod. Dospělí nás naučí, že pejsek dělá haf a kravička dělá , tedy bučí. Později možná s údivem zjistíme, že český pejsek dělá něco jiného než třeba anglický (české haf versus anglické woof). Podrobnější výzkum jazykových souvislostí kolem zvuků zvířat nás však může udivit ještě víc. Kravička totiž ve skutečnosti nevydává zvuk , ale zvuk, který lidskému uchu jen velice silně připomíná právě sled hlásek b-ú. V připravovaném výkladovém slovníku současné češtiny je tato skutečnost zohledňována a sloveso bučet je vyloženo takto: „vydávat táhlý, temný zvuk znějící jako bú“.

A co zvuky, které nevydávají zvířata, např. cvakat nebo cinkat? V jejich výkladu se může objevit, jak citoslovce (cvakat „vydávat zvuk znějící jako cvak“), tak podrobnější charakterizace zvuku (cinkat „vydávat jasné, zvonivé zvuky“). Ale jaký je například zvuk crčení vody z kohoutku? V Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971) si poradili takto: crčeti „vydávat při tečení zvláštní zvuk“. Zkoušíte-li si zvuk crčení nyní sami nějak lépe vystihnout, možná začínáte chápat, proč by mnohý slovníkář někdy nejraději naplnil slovník zvukovými ukázkami, obrázky či videi. V některých nových elektronických slovnících se takovéto ukázky někdy k výkladu přidávají, potřeba jazykového popisu však zůstává.

Situace, kterou slovesa zvuku popisují, může být navíc viděna ze dvou úhlů pohledu. Když uslyšíme rachot u dveří, můžeme říct někdo rachotí klíčem v zámkuklíč rachotí v zámku. Slovníkář tuto skutečnost neopomíjí a u slovesa rachotit zachycuje dva významy „vydávat pronikavý hřmotivý, dunivý zvuk“ a „nějakým nástrojem způsobovat pronikavý hřmotivý, dunivý zvuk“.

Ve slovníku to zkrátka bečí, bučí, cvrká, bouchá, cinká, cvaká, duní, rachotí, … a slovníkáři dělají, co mohou, aby tato džungle zvuků byla co nejautentičtější.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Veronika Vodrážková

Mgr. Veronika Vodrážková, (*1985) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Spálené nemluvně patřilo k neznámé větvi lidstva

Spálené nemluvně patřilo k neznámé větvi lidstva audio

Jaroslav Petr  |  17. 1. 2018
Genom šestitýdenního novorozence, který byl pochován před více než 11 000 roky v povodí aljašské řeky Tanana, odhaluje neznámou kapitolu osídlení...
Soumrak českého školství?

Soumrak českého školství?

Český ornitolog, expert na kukačky, autor Vesmíru a dlouholetý vysokoškolský pedagog Tomáš Grim se rozhodl odejít ze školství. Důvody, které ho...
Mikrokrása

Mikrokrása

Ondřej Vrtiška  |  8. 1. 2018
Do soutěže Nikon Small World 2017 zaslali fotografové z celého světa přes dva tisíce snímků pořízených přes objektiv optického mikroskopu. Využili...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné