Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Rozezvučený slovník

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 668, 2016/11

Ačkoliv se nám to v dospělosti v praktickém životě hodí málokdy, pamatujeme si z dětství zcela přesně, jak odpovědět na stále se opakující otázky „Jak dělá pejsek?“, „Jak dělá kravička?“ apod. Dospělí nás naučí, že pejsek dělá haf a kravička dělá , tedy bučí. Později možná s údivem zjistíme, že český pejsek dělá něco jiného než třeba anglický (české haf versus anglické woof). Podrobnější výzkum jazykových souvislostí kolem zvuků zvířat nás však může udivit ještě víc. Kravička totiž ve skutečnosti nevydává zvuk , ale zvuk, který lidskému uchu jen velice silně připomíná právě sled hlásek b-ú. V připravovaném výkladovém slovníku současné češtiny je tato skutečnost zohledňována a sloveso bučet je vyloženo takto: „vydávat táhlý, temný zvuk znějící jako bú“.

A co zvuky, které nevydávají zvířata, např. cvakat nebo cinkat? V jejich výkladu se může objevit, jak citoslovce (cvakat „vydávat zvuk znějící jako cvak“), tak podrobnější charakterizace zvuku (cinkat „vydávat jasné, zvonivé zvuky“). Ale jaký je například zvuk crčení vody z kohoutku? V Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971) si poradili takto: crčeti „vydávat při tečení zvláštní zvuk“. Zkoušíte-li si zvuk crčení nyní sami nějak lépe vystihnout, možná začínáte chápat, proč by mnohý slovníkář někdy nejraději naplnil slovník zvukovými ukázkami, obrázky či videi. V některých nových elektronických slovnících se takovéto ukázky někdy k výkladu přidávají, potřeba jazykového popisu však zůstává.

Situace, kterou slovesa zvuku popisují, může být navíc viděna ze dvou úhlů pohledu. Když uslyšíme rachot u dveří, můžeme říct někdo rachotí klíčem v zámkuklíč rachotí v zámku. Slovníkář tuto skutečnost neopomíjí a u slovesa rachotit zachycuje dva významy „vydávat pronikavý hřmotivý, dunivý zvuk“ a „nějakým nástrojem způsobovat pronikavý hřmotivý, dunivý zvuk“.

Ve slovníku to zkrátka bečí, bučí, cvrká, bouchá, cinká, cvaká, duní, rachotí, … a slovníkáři dělají, co mohou, aby tato džungle zvuků byla co nejautentičtější.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Veronika Vodrážková

Mgr. Veronika Vodrážková, (*1985) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné