i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Zemědělské hospodaření a možnosti ochrany prostředí očima úředníků, zemědělců a studentů – zkušenosti z projektu LaPlaNt

Farming vs. environmental protection – options and needs as perceived by state officers, farmers and students
6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 600, 2016/10
komerční prezentace

Z praxe víme, jak obtížná je harmonizace zájmů zemědělské výroby a cílů ochrany vod, půdy a životního prostředí. Projekt LaPlaNt byl zaměřen na analýzu možností souladu konkurenceschopného zemědělství a udržitelného stavu životního prostředí v České republice s inspirací z Norska. Prostředkem pro analýzu možností se stala diskuse na pořádaných odborných seminářích a dotazníkové šetření. Na seminářích jsme vysvětlovali, jaký vliv má způsob využití území v různých půdních podmínkách na množství a kvalitu vod (např. povodně, sucho, eutrofizace vod aj.), erozi a kvalitu půdy i výnosy zemědělských plodin, jak mohou tyto procesy ovlivňovat biologickou rozmanitost a jak naopak ona může působit ve prospěch zájmů zemědělství, vodního hospodářství a kvality života. Hlavně nás ale zajímalo, jak hodnotí zemědělci, úředníci veřejné správy a studenti stávající způsoby zemědělského hospodaření v ČR v souvislosti s ochranou vody, půdy a přírody. Jinými slovy, jak jsou zástupci těchto skupin vnímány různé ekosystémové služby (tj. užitky poskytované společnosti přírodou) a jejich případná směna, resp. kompromisní řešení (trade-off). Pro hodnocení postojů k vazbám mezi zemědělstvím a ekosystémovými službami byly sestaveny dotazníky s 25 otázkami či tvrzeními od obecněji formulovaných po odborná témata. Respondenti uváděli své charakteristiky; zemědělci např. průměrnou velikost půdního bloku, průměrný sklon svahů pozemků, podíl půdy v nájmu, úředníci potom věk, pohlaví a profesní specializaci a studenti věk (13–18 let), pohlaví, typ bydliště (vesnice/město) a typ školy. Vyhodnocení jsme provedli pomocí zobecněných log-lineárních modelů, které umožní testovat interakci více nezávislých faktorů a jejich vazby na závislé proměnné. Od respondentů byly získány vyplněné dotazníky, které jsme vyhodnotili a poté jsme s výsledky konfrontovali zástupce respondentů na semináři v Jihlavě v květnu 2016. Jihlavský workshop také umožnil reprezentantům dotazovaných skupin vyjádřit se k postojům ostatních, což bylo účastníky semináře vnímáno pozitivně jako efektivní prostředek komunikace. Za studenty byli na seminář pozváni učitelé.

Z odpovědí na dotazníky vyplynulo, že zemědělci, úředníci i studenti zaujímají podobné, tj. souhlasné postoje v obecných otázkách, jako jsou důležitost ochrany životního prostředí, kvality vody a dobrého stavu přírodního prostředí jako veřejného zájmu. Zemědělci (34 odpovědí z 97 dotázaných) shledávali stav zemědělské krajiny v ČR jako přijatelný na rozdíl od úředníků, kteří z téměř 80 % nesouhlasili. Kladné postoje napříč skupinami respondentů byly nalezeny také pro role mokřadů, mezí, remízků či zatravněných pásů z hledisek zvyšování retence vody v krajině, zlepšování její kvality a protierozní ochrany půdy. Pro úspěšnou realizaci těchto opatření je dle zemědělců i úředníků klíčové řešení vlastnických/nájemních vztahů na předmětných parcelách a vhodné nastavení dotací. Pěstování plodin pro nepotravinářské účely shledávali problematickým vzhledem k ochraně životního prostředí zejména úředníci, ale také někteří zemědělci. Podobné postoje měli zemědělci (ano 67 %) i úředníci (ano 65 %) k rekonstrukcím či opodstatněným eliminacím drenážních systémů (meliorací) z hlediska optimalizace vodního režimu krajiny a zlepšení kvality vod. Byl potvrzen předpoklad, že se zvětšující se výměrou půdních bloků klesá (statisticky významně; p < 0,05) povědomí zemědělců o vlivech zemědělství na životní prostředí. Respondenti s menší velikostí půdních bloků (do 10 ha) si uvědomovali některé negativní důsledky intenzivního zemědělství vzhledem k životnímu prostředí více než ti s velikostí půdních bloků 15 ha a více. Zemědělcům vadily na státní správě malé zkušenosti z praxe, zejména při návrzích některých opatření na zemědělské půdě pro ochranu půdy a vody, nastavení dotací či jejich kontrola. S tímto postojem byl vyjádřen souhlas ze strany učitelů.

Dotázaní studenti (kraj Vysočina, celkem 967) vnímali vliv zemědělské činnosti na životní prostředí a vyjádřili potřebu zavést opatření, která by zmírnila její negativní dopady. Šetření prokázalo významný rozdíl (p < 0,05 a p < 0,01) mezi chlapci a dívkami ve vztahu k ekosystémovým službám a obzvláště k otázkám týkajícím se vzdělávání v oblasti životního prostředí a zapojení do dobrovolných přírodovědných aktivit; dívky prokázaly vyšší environmentální gramotnost. Jiné faktory (věk, typ bydliště, úroveň vzdělání) byly neprůkazné. Studenti vykázali zájem o rozsáhlejší vzdělávání v oblasti životního prostředí včetně mimoškolních aktivit, které by zlepšily jejich povědomí o otázkách vlivu zemědělského hospodaření na životního prostředí.

U respondentů veřejné správy (102 odpovědí z 367) nebyly prokázány vazby na žádné vysvětlující faktory. Jedná se o důsledek odpovídajícího vzdělání a realizované praxe respondentů. Úředníci jako překážku realizace legislativních i nelegislativních opatření pro zlepšení stavu půdy, krajiny a zvýšení biodiverzity uváděli roztříštěné kompetence mezi jednotlivými ministerstvy, zejména pak mezi MŽP a MZe, a nedostatečné nastavení standardů DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav), včetně kontrol jejich plnění v praxi, a opět problém vlastnických vztahů k půdě.

Při vzájemné diskusi byla na jihlavském semináři otevřena otázka společného vzdělávání zemědělsky hospodařících subjektů a úředníků veřejné správy. I přesto, že existují různé vzdělávací mechanismy pro obě skupiny respondentů, neexistuje v ČR společná školicí platforma, umožňující vzájemný vhled do společně řešené problematiky. S tím úzce souvisí i nedostatečné praktické obeznámení úředníků se zemědělským hospodařením a jeho vlivem na životní prostředí. Důsledkem je pak spíše represivní přístup při řešení zjištěných nedostatků.

Během řešení projektu a na základě zkušeností kolegů z NIBIO jsme si uvědomili, že zemědělci, veřejná správa, stejně tak i studenti a pedagogičtí pracovníci jsou významnými a neopominutelnými subjekty v procesu optimalizace hospodaření v krajině z pohledu udržitelného způsobu života. Tato optimalizace nutně zahrnuje kompromisní nastavení ekonomicky efektivního zemědělství, ochranu půdy, množství i kvality vod a udržení biodiverzity. Možnosti a prostředky dosažení dílčích cílů těchto i jiných stakeholderů jsou odlišné, nicméně bez vzájemného respektu a podpory nebude cílů dosaženo v požadované kvalitě a současně nebude dosaženo dílčí ani vzájemné spokojenosti. Je tedy zřejmé, že opatření pro ochranu půdy, vody, zachování biodiverzity a dalších mimoprodukčních funkcí v zemědělské krajině nebudou fungovat, pokud tato opatření nebudou akceptována zemědělci jako opodstatněná a zemědělci i úředníci veřejné správy se alespoň do určité míry neztotožní s jejich potřebností. Norsko má sice kolem 3 % zemědělské půdy vzhledem ke své rozloze, nicméně disponuje důkladně propracovaným systémem ochranného zpracování půdy a podpory biotechnických opatření proti urychlenému odtoku vody a zhoršování její kvality. Zásadní a podnětná je zde rovněž desítky let prosazovaná a napříč společností akceptovaná a vyžadovaná multifunkční role zemědělství.

Jedním z konkrétních prostředků, jak docílit výše zmíněné optimalizace, je proces komplexních pozemkových úprav (PÚ) a v rámci něj vhodný návrh a realizace tzv. plánu společných zařízení. To jsou, vedle sítě cest, opatření na podporu protierozní a protipovodňové ochrany i zvýšení retence vody a zlepšení její kvality. Jejich realizace závisí kromě financí také na prosazení krajinotvorných a ochranných opatření jako veřejného zájmu mezi účastníky pozemkových úprav, zejména zemědělci, vlastníky půdy, ale např. i správci vodních toků. Je tedy nutné podnítit změnu myšlení a jednání od hospodaření v krajině ČR jako business-modelu k hospodaření odpovědnému a udržitelnému. Zde by – soudě dle výsledků našeho šetření i dalších zkušeností – pomohla vhodná a názornější osvěta, např. prostřednictvím společných odborných i prakticky zaměřených seminářů pro zemědělce a zástupce státní správy, od nižších pozic po řídicí pracovníky. Kromě posunu v procesech pozemkových úprav je potom z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a krajiny nutné změnit standardy DZES, týkající se hospodaření s vodou a půdou v krajině. Ty jsou v současnosti v ČR nastaveny jako nedostatečné. Evidentní je rovněž nutnost vhodnějšího nastavení souvisejících dotací jako stabilní a dlouhodobé podpory plnění veřejného zájmu formou veřejné služby, nárokovatelné vůči důsledně nastaveným podmínkám hospodaření.

Poděkování

Tento příspěvek vznikl v rámci projektu LaPlaNt (Informační kampaň pro posílení udržitelného užívání vodních zdrojů a ekosystémových služeb krajiny v podmínkách globální změny; projekt č. EHP-CZ-02-OV-1-030-2015, www.laplant.org), financovaného programem CZ02 pro Životní prostředí z fondů EHP.

 

Poznámky

1) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. (VÚMOP)

2) Methodology Centre for Environment Assessment (METCENAS, o. p. s.)

3) Norwegian Institute of Bioeconomy Research (NIBIO)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné