Košíčkové buňky a pohybová paměť

Mezi našimi geny, lépe řečeno mezi sekvencemi DNA, které kódují vznik bílkovin, leží rozsáhlé oblasti nekódující DNA (a RNA), o nichž jsme se ještě poměrně nedávno domnívali, že nenesou žádnou rozumnou informaci, a proto jsou málo významné. Prý jde o jakýsi genetický odpadní materiál (junk DNA), často „naplavený“ od jiných organismů (retroviry) nebo tvořený poškozenými či podivně zdvojenými a nečitelnými geny. Dnes víme, že tyto oblasti mají významné regulační funkce. Například řídí a kontrolují zapojení a časový sled „probuzení“ funkčních genů do výroby proteinů nebo chrání do jisté míry před mutacemi.

Podobný názor o menší důležitosti jsme měli spolu s ostatními buněčnými neurofyziology na velkou skupinu neuronů v mozku, které propojují, nebo jsou napojeny na velké výkonné přenosové neurony s dálkovou projekcí, důležité třeba pro činnost svalů (motoneurony) nebo smyslové vjemy (senzorické neurony) a paměť (Purkyňovy buňky mozečku a pyramidové buňky hipokampu). Ale ukazuje se, že nejde jen o jakési pasivní krátké kablíky s víceméně tlumivou funkcí jejich synapsí na místech kontaktů s „dálkovými“ neurony.