Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Ptáci a slepice

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 290, 2015/5

Pod kůži zažrané „pravdy“ bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty.

Takový obrat pozná jako míšení kategorií (category mistake) snad každé dítě: „Mami, vždyť slepice jsou taky ptáci.“ Kupodivu analogický obrat téhož řádu – Bakterie a sinice – zaplavuje hlavy studentů a dokonce i jejich pedagogů, a tak ho slyším na zkouškách, ba i u státnic. Prozradím pointu: sinice jsou bakterie (Bacteria).

Obrat patrně pochází z doby před 100 lety, kdy nebyl ještě vnímán rozdíl mezi prokaryoty a eukaryoty. Ten známe až od dvacátých let minulého století. A že jsou dvě skupiny prokaryot, to se ví až od let osmdesátých. Bakterie tradičně zahrnovaly spíše choroboplodné škůdce a vše zelené bylo doménou botaniky1) (viz slavnou knihu B. Fotta Sinice a řasy).

Teď se to poněkud zkomplikovalo:

1. Jsou sinice, které umějí fotosyntetizovat za pomoci chlorofylů a karotenů a současně vyvíjejí kyslík. Daly vznik i rostlinným plastidům.

2. Existují i jiné fotosyntetizující bakterie, které také používají chlorofyly a karoteny, ovšem nevyvíjejí kyslík a nejsou to sinice.

3. Jedna speciální skupina archeí má velmi specializovanou formu fotosyntézy. K záchytu světla používají nikoli chlorofyly, ale rhodopsiny, proteiny, které slouží jako receptory světla ve všech druzích očí. Bakterie koukat nepotřebují, zachycené fotony oberou o energii a pohánějí s ní buněčné procesy. Aby se to nepletlo: jsou to archea, ale v názvu mají bakterie, např. Halobacterium, a příslušná verze rhodopsinu se jmenuje bakteriorhodopsin. Historické pozůstatky z dávnějších dob, kdy archea nebyla rozpoznávána jako samostatná skupina.

Poznámky

1) Doménou botaniky bylo i kdeco nezelené: nejen parazitické rostliny (Orobanche, Cuscuta), ale také houby. Dodnes nemá Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity katedru mykologie; houby se vyučují u botaniků, mikrobiologů i ekologů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...