Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Horizontální přenos DNA a nádorové bujení

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 292, 2015/5

Dosud nepoznaná vlastnost nádorových buněk – závislost na mitochondriální respiraci – umožňuje hledat novou léčbu rakoviny.

V první polovině 20. století zjistil Otto Warburg, že se rakovinná buňka liší od normální svým metabolismem. Jev, nazývaný Warburgův efekt, spočívá v tom, že nádorová buňka využívá k zajištění svých energetických potřeb odlišný proces (nazývá se aerobní glykolýza), přičemž normální buňka využívá tzv. mitochondriální dýchání (oxidativní fosforylace, též mitochondriální respirace). Warburgův efekt je zcela zásadní a dodnes platný.

Od Warburgova objevu uplynulo bezmála sto let a zejména v poslední době došlo díky moderním metodám k velkému pokroku v chápání nádorových onemocnění. Na přelomu ˝druhého a třetího milénia publikovali D. Hanahan a R. A. Weinberg zcela zásadní článek o vlastnostech nádorových buněk v časopise Cell, kde definují tzv „hallmarks of cancer“, základní vlastnosti nádorů. První dekáda třetího tisíciletí byla velmi bohatá na nové objevy v oblasti molekulární a buněčné biologie nádorových chorob, takže Hanahan a Weinberg napsali „pokračování“ svého článku, kde přidávají další důležité vlastnosti nádorových buněk včetně role nádorového mikroprostředí, existence nádorových kmenových buněk, význam heterogenity nádorů. Warburgův efekt ovšem zůstává platný i nadále, přičemž není vyloučena jeho „modernizace“.

Zvláštnosti mitochondriální DNA

V přírodě je znám zejména vertikální přenos genů z rodičů na potomstvo. Horizontální přenos je znám u bakterií, u savčích buněk (jimž se budeme věnovat) zatím popsán nebyl. Má se za to, že DNA, jak nukleární, tak i mitochondriální, jsou „majetkem“ somatické buňky. U jaderné DNA tomu tak bezpochyby je; jak je tomu ale u mitochondriální (mtDNA)? Než se zaměříme na náš výzkum, jenž horizontální přenos mtDNA dokazuje, podívejme se na mitochondrie a jejich DNA.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jiří Neužil

Prof. Ing. Jiří Neužil, CSc., (*1958) je vedoucím Laboratoře molekulární terapie v Biotechnologickém ústavu AV ČR a dlouhodobě působí také na Griffith University v Austrálii. Zaměřuje se na primární výzkum role mitochondrií v nádorové biologii a na něj navazující vývoj nových protirakovinných látek. Látka MitoTam, vyvinutá v jeho laboratoři cílící právě na mitochondrie, je ve fázi klinického testování.
Neužil Jiří

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...