Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Horizontální přenos DNA a nádorové bujení

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 292, 2015/5

Dosud nepoznaná vlastnost nádorových buněk – závislost na mitochondriální respiraci – umožňuje hledat novou léčbu rakoviny.

V první polovině 20. století zjistil Otto Warburg, že se rakovinná buňka liší od normální svým metabolismem. Jev, nazývaný Warburgův efekt, spočívá v tom, že nádorová buňka využívá k zajištění svých energetických potřeb odlišný proces (nazývá se aerobní glykolýza), přičemž normální buňka využívá tzv. mitochondriální dýchání (oxidativní fosforylace, též mitochondriální respirace). Warburgův efekt je zcela zásadní a dodnes platný.

Od Warburgova objevu uplynulo bezmála sto let a zejména v poslední době došlo díky moderním metodám k velkému pokroku v chápání nádorových onemocnění. Na přelomu ˝druhého a třetího milénia publikovali D. Hanahan a R. A. Weinberg zcela zásadní článek o vlastnostech nádorových buněk v časopise Cell, kde definují tzv „hallmarks of cancer“, základní vlastnosti nádorů. První dekáda třetího tisíciletí byla velmi bohatá na nové objevy v oblasti molekulární a buněčné biologie nádorových chorob, takže Hanahan a Weinberg napsali „pokračování“ svého článku, kde přidávají další důležité vlastnosti nádorových buněk včetně role nádorového mikroprostředí, existence nádorových kmenových buněk, význam heterogenity nádorů. Warburgův efekt ovšem zůstává platný i nadále, přičemž není vyloučena jeho „modernizace“.

Zvláštnosti mitochondriální DNA

V přírodě je znám zejména vertikální přenos genů z rodičů na potomstvo. Horizontální přenos je znám u bakterií, u savčích buněk (jimž se budeme věnovat) zatím popsán nebyl. Má se za to, že DNA, jak nukleární, tak i mitochondriální, jsou „majetkem“ somatické buňky. U jaderné DNA tomu tak bezpochyby je; jak je tomu ale u mitochondriální (mtDNA)? Než se zaměříme na náš výzkum, jenž horizontální přenos mtDNA dokazuje, podívejme se na mitochondrie a jejich DNA.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jiří Neužil

Prof. Ing. Jiří Neužil, CSc., (*1958) vystudoval VŠCHT v Praze. V Biotechnologickém ústavu AV ČR vede laboratoř molekulární terapie a zabývá se navrhováním a vývojem nových protirakovinných látek.
Neužil Jiří

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné