Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Horizontální přenos DNA a nádorové bujení

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 292, 2015/5

Dosud nepoznaná vlastnost nádorových buněk – závislost na mitochondriální respiraci – umožňuje hledat novou léčbu rakoviny.

V první polovině 20. století zjistil Otto Warburg, že se rakovinná buňka liší od normální svým metabolismem. Jev, nazývaný Warburgův efekt, spočívá v tom, že nádorová buňka využívá k zajištění svých energetických potřeb odlišný proces (nazývá se aerobní glykolýza), přičemž normální buňka využívá tzv. mitochondriální dýchání (oxidativní fosforylace, též mitochondriální respirace). Warburgův efekt je zcela zásadní a dodnes platný.

Od Warburgova objevu uplynulo bezmála sto let a zejména v poslední době došlo díky moderním metodám k velkému pokroku v chápání nádorových onemocnění. Na přelomu ˝druhého a třetího milénia publikovali D. Hanahan a R. A. Weinberg zcela zásadní článek o vlastnostech nádorových buněk v časopise Cell, kde definují tzv „hallmarks of cancer“, základní vlastnosti nádorů. První dekáda třetího tisíciletí byla velmi bohatá na nové objevy v oblasti molekulární a buněčné biologie nádorových chorob, takže Hanahan a Weinberg napsali „pokračování“ svého článku, kde přidávají další důležité vlastnosti nádorových buněk včetně role nádorového mikroprostředí, existence nádorových kmenových buněk, význam heterogenity nádorů. Warburgův efekt ovšem zůstává platný i nadále, přičemž není vyloučena jeho „modernizace“.

Zvláštnosti mitochondriální DNA

V přírodě je znám zejména vertikální přenos genů z rodičů na potomstvo. Horizontální přenos je znám u bakterií, u savčích buněk (jimž se budeme věnovat) zatím popsán nebyl. Má se za to, že DNA, jak nukleární, tak i mitochondriální, jsou „majetkem“ somatické buňky. U jaderné DNA tomu tak bezpochyby je; jak je tomu ale u mitochondriální (mtDNA)? Než se zaměříme na náš výzkum, jenž horizontální přenos mtDNA dokazuje, podívejme se na mitochondrie a jejich DNA.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jiří Neužil

Prof. Ing. Jiří Neužil, CSc., (*1958) je vedoucím Laboratoře molekulární terapie v Biotechnologickém ústavu AV ČR a dlouhodobě působí také na Griffith University v Austrálii. Zaměřuje se na primární výzkum role mitochondrií v nádorové biologii a na něj navazující vývoj nových protirakovinných látek. Látka MitoTam, vyvinutá v jeho laboratoři cílící právě na mitochondrie, je ve fázi klinického testování.
Neužil Jiří

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.