Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Ekologická obnova luk

K čemu je to dobré?
 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 294, 2015/5

Naše republika leží v temperátní zóně Evropy, tudíž je převládajícím přirozeným biotopem les. Jinými slovy, pokud bychom člověkem uměle odlesněná místa nechali bez zásahů, jakými jsou kosení nebo pastva, naprostá většina z nich by postupně měla opět zarůst lesem. Dokládají to stovky hektarů opuštěných pozemků po celém území.

Kde se vzaly travinné ekosystémy a jaké u nás máme?

Primární bezlesí, tj. lesem přirozeně nezarostlá místa, se vyskytují jen velmi vzácně. Nad horní hranicí lesa (ležící u nás většinou mezi 1200 až 1300 m n. m.) to jsou alpínské louky. Rozvoj lesa zde limituje krátká vegetační doba. Rozkládají se na hřebenech Krkonoš, Hrubého Jeseníku a maloplošně na Králickém Sněžníku. I ty však byly v minulých stoletích ovlivněny hospodářskou činností člověka, především pastvou. Další případ primárního travinného bezlesí představují zbytky stepí na jižních svazích v nejteplejších a zároveň nejsušších oblastech Čech a Moravy. Vzniku lesa v tomto případě brání nedostatek vody v létě.

I když tato společenstva dnes považujeme za teplomilná, v době ledové byla značně rozšířená, a můžeme je tedy považovat za relikty glaciálních stepí. Existence stepí je totiž podmíněna suchým podnebím, nízké teploty jim nevadí. Dnes se o tom můžeme přesvědčit např. na jižní Sibiři. Poslední z hlavních typů primárního bezlesí je vázán na mokřadní stanoviště. Převládají v nich často porosty šáchorovitých rostlin, tedy ne přímo trav. Nalezneme je na místech trvale podmáčených, např. na některých rašeliništích a slatiništích nebo kolem říčních tůní.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorech

Karel Prach

Klára Řehounková

Ivana Jongepierová

Kamila Lencová

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné