Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jak se žije ve městě stejnonožcům

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 130, 2015/3

Suchozemští stejnonožci mají jeden tzv. hotspot v západním Středozemí, to znamená, že tam žije opravdu hodně druhů a směrem od tohoto místa jejich diverzita klesá. U nás už jich je relativně málo, a co je nápadné, hodně druhů naší fauny má tzv. synantropní1) charakter života. V běžné přírodě proto potkáme relativně málo druhů, mnohem více jich dokážeme najít ve městě či jeho blízkém okolí. Čím se liší běžná příroda od velkoměsta? Rozdílů je řada, jedním z nich jsou však vibrace substrátu. Díky výstavbě, dopravě i dalším efektům se zem ve městě více chvěje. Vadí to stejnonožcům?

Etologové rádi pozorují zvířata v bludišti. Ať už je to z nudy, čirého sadismu, či vědecké zvědavosti, zjistili přitom, že zvířata více strádající či stresovanější se v labyrintu chovají jinak než zvířata víceméně spokojená. Spokojená se volně pohybují labyrintem a nedávají příliš velkou váhu tomu, zda odbočí vlevo, či vpravo. Naproti tomu zvířata stresovaná mnohem systematičtěji střídají levé a pravé odbočení, aby maximalizovali šanci dostat se pryč (a nechodit v kruhu). Suchozemští stejnonožci se toho v laboratorních labyrintech už nachodili hodně, proto o nich víme, že více kličkují, když mají hlad, je jim příliš horko a sucho nebo je honí predátor (Vesmír 93, 74, 2014/2). Touto metodou se proto zoologové z New Jersey rozhodli ověřit, zda vibrace substrátu jsou pro stejnonožce stresující, či nikoliv. K experimentu použili stínky Porcellio laevis, které nasbírali v New Jersey, a také stejný druh z okolní „venkovské“ krajiny. Zjistili, že venkovany vibrující substrát stresuje – zvýšili míru střídání odbočení neboli snahu z labyrintu uprchnout. Naproti tomu měšťákům bylo vcelku jedno, zda mají pevnou půdu pod nohama či ne, v obou případech se chovali sebejistě jako venkovani v nevibrujícím prostředí.

Z výzkumu plynou zajímavé otázky. Jde o habituaci, při které si jedinci postupně zvyknou na rušivý podnět? Nebo zde spíše zapůsobila selekce, díky které se ve městě množí jen necitové se silným žaludkem? S ohledem na zmíněnou diverzitu stejnonožců v našich městech bych se přikláněl spíše k druhé možnosti. Zřejmě se do středoevropských měst šíří stejnonožci z jihoevropských měst, nikoliv z jihoevropské přírody. A proč se potom z měst nešíří do okolí? Je město návykové? A co nám to říká o nás samotných? Byli bychom schopni opustit definitivně město a odstěhovat se na venkov? Skutečně? (Entomological News, doi: dx.doi.org/10.3157/0013-872X(2006)117[149:TAIRTS]2.0.CO;2)

Poznámky

1) Synantropie – soužití různých druhů rostlin a živočichů v blízkosti člověka, respektive v těsné blízkosti jeho obydlí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné